4 C 121/2021-18 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovanou uzavřel smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalované poskytl peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti, tedy do dne [datum], nevrátila. Vedle dlužné jistiny dluhu [částka] 295,67se žalobkyně, s odkazem na citovanou, smlouvu dále domáhala zaplacení další částky ve výši [částka], představující nesplacený souhrnný poplatek. Po doručení vydaného elektronického platebnímu rozkazu č.j. EPR 201287/2021-6 ze dne 26. 8. 2021 se žalovaná vyjádřila tak, že se odvolává a omlouvá, že nemůže žalovanou částku zaplatit, protože bere jen příspěvky na děti a je nucena být doma. Doložila, že jí nebyl přiznán příspěvek na bydlení. Žalobkyně se k nařízenému jednání omluvila a s ohledem na skutečnost, že žalovaná nerozporuje dlužnou částku, navrhla, aby soud vydal rozsudek pro uznání a zároveň souhlasila s tím, aby žalované bylo umožněno zaplatit částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve splátkách ve výši minimálně [částka] měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Po přednesení žaloby žalovaná poukázala na podání zaslané soudu a upřesnila, že nemá už žádné doklady o tom, jak v minulosti půjčené peněžní prostředky vracela, protože uplynula dlouhá doba a byla přesvědčena, že dluh už neexistuje. Nedostala po celá léta žádnou upomínku a není si vědoma ani toho, že by jí bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky. Podle ní byla půjčka dávno zaplacena, a pokud se tak nestalo, s ohledem na dobu, která od roku 2007 uplynula, má za to, že nárok neměl být žalobkyní vůbec uplatněn. Navrhla zamítnutí žaloby a vzdala se práva na náhradu nákladů řízení. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřel smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě dne [datum] žalované poskytl částku [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit v 52ti týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Strany se dohodly i na zaplacení poplatku, souvisejícího se smlouvou ve výši [částka] Poslední splátka byla uhrazena dne [datum] Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] dokládá aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 657 obč. zák., účinného do 31. 12. 2013, na základě smlouvy o půjčce přenechá věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv jen konsensuální povahu) a vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Podle ustanovení § 609 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. K promlčení, dle § 610 odst. 1 o. z., soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Toto ustanovení vede k zeslabení práva, k němuž podle předpisů hmotného práva již došlo následkem uplynutí promlčecí lhůty (viz komentář k občanskému zákoníku v ASPI, JUDr. [jméno] [příjmení], PhD.). Námitka promlčení je jednostranným právním jednáním účastníka, k němuž dlužník získává oprávnění poté, kdy došlo k promlčení jeho závazku. Tato námitka je právním jednáním, které ze zákona a jednou pro vždy způsobí nemožnost přiznání promlčeného práva soudem. Soud k ní musí přihlédnout z úřední povinnosti. Z námitky musí být nepochybné, vůči jakému závazku jednostranné právní jednání brojí. Fakta o tom, že žalovaný uplatňuje námitku promlčení, mohou vyplývat i z kontextu, v němž byla námitka promlčení vznesena. Např. přímo v žalobě se uvádí, že se pohledávka stala splatnou v konkrétní den, od něhož uplynula jak subjektivní, tak objektivní promlčecí lhůta. Účastník nemusí uvést výslovně, že namítá„ promlčení“, postačí, když uvede, že nechce plnit proto, že od splatnosti žalované pohledávky uplynula dlouhá doba (jež vyplývá z tvrzení uvedených v žalobě). Z projevu žalovaného však musí vyplývat, že pro uplynutí dlouhé doby už nemíní plnit, jak tomu je v právě projednávané věci. Žalovaná poukázala na skutečnost, že od doby, kdy měla být půjčka splacena, tedy od roku 2007, uplynula dlouhá doba, když synovi byl rok a nyní je mu 16 let a nárok žalobkyně neměl být uplatněn. Jak vyplývá z žaloby, půjčka byla splatná ve splátkách a poslední splátka byla stanovena na [datum]. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky. Dovolala-li se žalovaná doby, po kterou žalobkyně nevykonala své právo, nezbylo soudu, než k námitce promlčení přihlédnout a žalobu zamítnout, když uplynutím promlčecí lhůty dne [datum] nárok žalobkyně zanikl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že žalovaná, která byla ve sporu úspěšná, se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.