4 C 123/2021-20 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 115 290 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce se žalovaným postupně uzavřel dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě dne 24. 10. 2018 žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 85 290 Kč a dne 30. 10. 2018 ve výši 30 000 Kč, které žalovaný v dohodnutých lhůtách splatnosti nevrátil. Vydaný platební rozkaz se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto usnesením ze dne 13. 10. 2021 zrušen. Žaloba byla žalovanému ve smyslu § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.) doručována na adresu trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, spolu s výzvou soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Zároveň byl žalovaný vyzván, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., k žalobě do 7 dnů písemně vyjádřil a v případě, že uplatněný nárok neuznává, aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a nabídl důkazy k prokázání svých tvrzení. Výzva, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla doručena i žalobkyni. Účastníci svým postojem dali najevo, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto využil možnosti, kterou dává ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě dne 24. 10. 2018 žalovanému poskytl částku 85 290 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti, tedy do 31. 10. 2018 nevrátil. Dne 30. 10. 2018 žalobce žalovanému poskytl částku 30 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti, tedy do 15. 11. 2018 nevrátil. Převzetí peněžních prostředků i lhůtu splatnosti žalovaný potvrdil svým podpisem. Dopisem ze dne 12. 8. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Podací lístek dokládá, že výzva byla žalovanému odeslána téhož dne. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobce uplatnil úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 015 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 765 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 115 290 Kč sestávající z částky 5 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 870 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 5 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.