5 C 112/2021-12 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s odůvodněním, že žalovaný dne 4. 1. 2019 fyzicky napadl poškozenou [jméno] [příjmení], která je pojištěncem žalobkyně. Žalovaný byl uznán vinným z trestného činu ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 t. z. Nad rámec již přiznané náhrady nákladů řízení v trestním rozsudku v příčinné souvislosti s ublížením na zdraví uhradila žalobkyně náklady léčby ve výši žalované částky. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 9. 2019 č.j. 34 T 9/2019 je prokázáno, že žalovaný způsobil těžkou újmu na zdraví poškozené [jméno] [příjmení], za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a náhradě škody vzniklé do dne vyhlášení rozsudku ve výši 57 494 Kč. Seznam provedených výkonů spolu s fakturou [příjmení] nemocnice a.s. prokazuje, že po vyhlášení rozsudku vznikly ještě další náklady spojené s léčením poškozené, které uhradila žalobkyně jako pojišťovna této osoby. Podle § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Bylo prokázáno, že žalovaný zavinil vynaložení nákladů na léčení výše uvedené poškozené a že tyto náklady uhradila žalobkyně, která je zdravotní pojišťovnou poškozené. Ve smyslu výše uvedeného ustanovení má žalobkyně právo na náhradu těchto nákladů, protože žalovaný je způsobil svým protiprávním jednáním. Proto rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 285 Kč za zaplacený soudní poplatek.