5 C 146/2020-13 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba], se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla částku 14 000 Kč, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 129 Kč splácet v 60 týdenních splátkách po 436 Kč. Žalovaný splátky neplatil řádně a včas, s jednotlivými splátkami se tak dostal do prodlení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Výše uvedenou smlouvu o zápůjčce je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba], se žalovaným uzavřela platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla výše uvedenou částku, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu se souhrnným poplatkem splácet ve výše uvedených týdenních splátkách. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením. Podle § 2390 občanského zákoníku, účinného od 01. 01. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 tohoto zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Protože bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že nesplatil dluh v části rovnající se žalované částce, tak soud žalobě vyhověl. Soud neposoudil smlouvu ani její část jako rozpornou s dobrými mravy, přestože RPSN přesahuje 200 %, protože nejvíce navyšuje částku, kterou byl žalovaný povinen vrátit, částka 8166 Kč za komfortní splácení, kdy žalobkyně každý týden osobně v místě bydliště žalovaného vybírala sjednané splátky. Tato částka je tak požadována za skutečně odvedenou práci, kterou si žalovaný objednal. Zároveň úroková sazba je sjednána přímo ve smlouvě na straně 2., když přímo pod tímto ujednáním následuje podpis smluvních stran. Žalovaný si tak musela být vědom i sjednané úrokové sazby. Podle ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku jde-li o prodlení se splněním peněžitého dluhu má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení vždy z nesplacené části půjčky ve výši stanovené v nařízení vlády č. 361/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 333,13 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.