5 C 149/2021-14 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], se žalovanou dne 27. 10. 2017 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které jí poskytla částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná ve smlouvě zavázala spolu s úrokem ve výši 3 500 Kč (úroková sazba ve výši 23,72 % ročně byla sjednána v článku 1.4 smlouvy), odměnou za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč splácet v 58 týdenních splátkách po 750 Kč. Žalovaná splátky neplatila řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 3. 11. 2017. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Výše uvedenou smlouvou o úvěru je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela platnou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla výše uvedenou částku, kterou se žalovaná ve smlouvě zavázala spolu s úrokem a odměnami za administrativní činnost a hotovostní inkaso splácet ve výše uvedených týdenních splátkách. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, o čemž byla žalovaná informována písemným oznámením. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že nesplatila dluh v části rovnající se žalované částce, proto soud žalobě vyhověl. Soud neposoudil smlouvu ani její část jako rozpornou s dobrými mravy, přestože RPSN činí 195 %, protože nejvíce navyšuje částku, kterou byla žalovaná povinna vrátit, částka 10 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, kdy žalobkyně každý týden osobně v místě bydliště žalované vybírala sjednané splátky. Tato částka je tak požadována za skutečně odvedenou práci, kterou si žalovaná objednala. Žalovaná výslovně zaškrtla hotovostní variantu splátek, měla tedy možnost splácet i bezhotovostně, bez sjednaného poplatku za hotovostní inkaso. Úroková sazba je sjednána přímo ve smlouvě podepsané oběma smluvními stranami. Žalovaná si tak musela být vědoma i sjednané úrokové sazby. Podle ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku jde-li o prodlení se splněním peněžitého dluhu má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení vždy z nesplacené části půjčky ve výši stanovené v nařízení vlády č. 361/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 858 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 680 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.