5 C 187/2020-12 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalovanému umožnila využívat služeb jiných subjektů prostřednictvím telefonní stanice [tel. číslo]. Protože žalovaný si prostřednictvím sítě žalobkyně služby objednal, byl okamžikem objednání zavázán uhradit cenu těchto služeb, přičemž k výběru této ceny je oprávněna výlučně žalobkyně. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze specifikace hlasové služby má soud za prokázané, že dne [datum] bylo na základě smlouvy žalovanému poskytnuto telefonní číslo [tel. číslo]. Z faktury [číslo] se podává, že žalovanému byla vyúčtovaná částka 488 Kč se splatností do [datum] za provedené platební transakce zadané žalovaným prostřednictvím sítě žalobkyně. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovanému bylo za služby třetích stran vyúčtováno 2 317 Kč se splatností do [datum]. Ze všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních a pevných bezdrátových sítí, které jsou součástí předmětné smlouvy, se podává, že pokud to umožní provozní podmínky konkrétní služby, je žalovaný oprávněn prostřednictvím Sítě a technicky způsobilého koncového zařízení příkazy k provedení převodů peněžních prostředků. Účastníkům je pak platební transakce vyúčtována v rámci vyúčtování [jméno] za služby. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb. o platebním styku, platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. V posuzovaném případě je prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které žádost výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly provedeny platební transakce, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb přímo žalobkyni. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě platně uzavřené kupní smlouvy výše uvedené služby. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku v době její splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 638 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.