§ 3 zákon o platebním styku – Platební služba
Zákon o platebním styku · 284/2009 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 3 zákona o platebním styku definuje, co se považuje za platební službu, a zároveň vymezuje činnosti, které platební službou nejsou. Široké vymezení platebních služeb: Zahrnuje běžné bankovní operace jako vkládání a výběr hotovosti, převody peněz z účtu (ať už s úvěrem nebo bez něj, ať už příkaz dává plátce, příjemce nebo plátce přes příjemce). (§ 3 zákona č. 284/2009 Sb., zákon o platebním styku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Platební služba
- Týká se: plátce, dodavatel
- Judikatura: na § 3 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 284/2009 Sb.
(1) Platební službou je
a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,
b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,
c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků,
f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),
g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.
(2) O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, pokud nejde o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(3) Platební službou není
a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,
b) směnárenská činnost,
c) vydávání
1. šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě,
2. papírových poukázek na zboží nebo služby,
3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,
4. platebních prostředků, které slouží pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem platebního prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,
ani platební transakce jimi prováděná,
d) platební transakce prováděná
1. mezi poskytovateli nebo jejich obchodními zástupci na jejich vlastní účet,
2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení,
3. v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem,
4. v rámci správy cenných papírů,
5. v rámci správy cizího majetku podle jiného právního předpisu3),
6. osobou, která jedná jménem jiné osoby při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platební transakci vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání,
7. poskytovatelem služeb elektronických komunikací prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, slouží-li platební transakce k zaplacení zboží nebo služby, které jsou dodány do elektronického komunikačního zařízení a budou užívány prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, přičemž poskytovatel služeb elektronických komunikací nejedná pouze jako zprostředkovatel platby mezi uživatelem platebních služeb a dodavatelem zboží nebo služby,
e) vyplacení hotovosti
1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cashback),
2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,
f) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platební transakce, přecházely do jejich držby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Široké vymezení platebních služeb: Zahrnuje běžné bankovní operace jako vkládání a výběr hotovosti, převody peněz z účtu (ať už s úvěrem nebo bez něj, ať už příkaz dává plátce, příjemce nebo plátce přes příjemce).
- Zahrnuje i méně obvyklé služby: Patří sem i vydávání a správa platebních prostředků (např. platebních karet), poukazování peněz (kdy plátce ani příjemce nemají účet u stejného poskytovatele) a platby přes mobilní telefony nebo jiná elektronická komunikační zařízení.
- Bezhotovostní obchod s cizí měnou: I tento obchod se považuje za platební službu, pokud nejde o investiční službu.
- Výjimky z definice: Některé činnosti, jako je přeprava hotovosti, směnárenská činnost, vydávání šeků, směnek, cestovních šeků v listinné podobě, papírových poukázek na zboží/služby nebo poštovních poukazů, nejsou platební službou. Stejně tak nejsou platební službou některé interní transakce v rámci podnikatelských seskupení nebo platebních systémů.
Na co si dát pozor
- Úzké vymezení některých platebních prostředků: Platební službou není vydávání platebních prostředků, které slouží pouze k platbě v prostorách vydavatele, u úzce vymezeného okruhu dodavatelů nebo za úzce vymezený okruh zboží či služeb. To znamená, že například dárkové poukazy do konkrétního obchodu obvykle nespadají pod regulaci platebních služeb.
- Rozlišení platební služby a investiční služby: U bezhotovostního obchodu s cizí měnou je důležité rozlišit, zda se jedná o platební službu nebo investiční službu, neboť na ně dopadají odlišné právní předpisy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) bod 2. zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platebním styku“), je platební službou provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává příkaz příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr.
K tomu žalobkyně doplňuje, že vložení peněžních prostředků prostřednictvím jiného poskytovatele platebních služeb, je jako typ platební služby výslovně zmíněn v § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platebním styku“), podle něhož nedochází k vložení peněžních prostředků na platební účet ale pouze k jejich poukázání, jak ostatně potvrzuje sama žalovaná ve výkladovém stanovisku k tomuto ustanovení.
… platebních transakcí zadá účastník prostřednictvím sítě žalobkyně a technicky způsobilého koncového zařízení (elektronického komunikačního zařízení) – mobilní telefon nebo telefonní přístroj u pevné linky, příp. osobní počítač připojený v pevné či mobilní síti žalobce - příkazy k provedení platebních transakcí (§ 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku); částka, která má být prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení zaplacena, se vypočítá podle délky volání na audiotexovou linku, případně podle počtu zaslaných Premium …
Související
§ 110z Předmět evidence (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 110z Evidence o přeshraničních platbách a jejich p (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 110z Stát poskytnutí služby (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 4 Služba dodání peněžní částky poštovním poukaz (Vyhláška o stanovení specifikace jednotl)§ 254a Služba dynamické směny měn (Zákon o platebním styku)