5 C 193/2021-13 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni výše uvedenou částku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 17. 7. 2017 Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr 12 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úroky ve výši 25,85 % ročně v 13 měsíčních splátkách 1 560 Kč měsíčně. Ze smlouvy o úvěru uvedené shora má soud za prokázané, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřeli platnou úvěrovou smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému výše uvedenou částku, kterou se žalovaný zavázal splácet se sjednanými úroky ve výše uvedených měsíčních splátkách. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud došel ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu výše uvedeného ustanovení. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 12 000 Kč, ten však porušil splátkový kalendář. Proto právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a žalovanému tím vznikla povinnost splatit celý dluh. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že dluh ve výši žalované částky neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 933 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.