6 C 215/2020-15 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit částku celkem 8 625 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaný souhlasil se zněním obchodních podmínek a zavázal se vrátit poskytnutou zápůjčku nejpozději do [datum] spolu s poplatkem ve výši 1 625 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 3 000 Kč. Žalobkyně požadovala přiznání nákladů řízení ve výši 1 300 Kč. Soud ve věci vydal dne 24. 7. 2020 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 165059/2020-5, který se však nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením ze dne 21. 9. 2020 č. j. EPR 165059/2020-10 zrušen. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dálkovým způsobem s žalobkyní smlouvu, na základě které obdržel částku 5 000 Kč. Ve smlouvě byl stanoven datum splacení úvěru, nejpozději do [datum] a výše poplatku za poskytnutí zápůjčky 1 625 Kč. Z výpisu z účtu je zřejmé, že žalovaný uhradil 3 000 Kč. Z čl. 2 Smlouvy je zřejmá výše poplatků 500 Kč za každou písemnou výzvu žalovanému. Z upomínek je zřejmé, že žalobkyně zaslala žalovanému celkem 5 upomínek k zaplacení a dne [datum] předžalobní upomínku. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud má za prokázaný skutkový stav tak, jak jej žalobkyně uvedla v žalobě a podpořila výše uvedenými důkazy. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek splnila a peněžní prostředky žalovanému poskytla, což bylo prokázáno smlouvou uzavřenou dne [datum] a následným převodem peněžních prostředků na účet žalovaného. Žalovaný je proto povinen splnit svůj závazek ze smlouvy. Soudu tedy nezbylo, než rozhodnout tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou dluhu, přiznal mu soud i příslušenství, neboť dle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tedy od [datum]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.