6 C 37/2021-60 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 62 329,24 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dvě smlouvy o zápůjčce. Na základě první smlouvy ze dne 13. 10. 2017 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den zavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Tyto peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 14 809 Kč, představující kapitalizovaný úrok v sazbě 29 % ve výši 3 041 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 7 154 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 614 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 60 týdenních splátek po 531 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 12. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, na dlužnou částku uhradil celkem 13 750 Kč Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 6. 1. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně v řízení nárokovala částku 18 059 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 353,29 Kč a dlužné části poplatku ve výši 7 705,71 Kč, dále pak kapitalizovaný úrok ve výši 3 411,12 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 043,09 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 353,29 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 353,29 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení. Na základě druhé smlouvy ze dne 23. 12. 2017 pak právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Tyto peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 24 139 Kč, jež představuje úrok v sazbě 29 % ve výši 7 352 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 7 760 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 9 027 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 6. 2019. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil, když uhradil pouze částku 8 258 Kč a poslední splátka byla uhrazena dne 6. 1. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně v řízení nárokovala částku 44 270,24 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 26 591,92 Kč a dlužné části poplatku ve výši 17 678,32 Kč, dále pak kapitalizovaného úroku ve výši 4 519,89 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 513,49 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 26 591,92 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 591,92 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení. K zaplacení obou výše specifikovaných částek žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou, žalovaný však ničeho neuhradil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 1. 2. 2021 č. j. 19959/2021-5, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. 3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Smlouvy, na jejichž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky, žalovaný považuje za neplatné, neboť právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného před podpisem výše uvedených smluv. Žalovaný nepatří mezi majetné osoby s vysokým mzdovým příjmem, v době uzavření smluv bylo proti němu také vedeno několik exekučních řízení. Žalovaný námitku neplatnosti smluv vznesl opakovaně, a to i vůči zástupci původního věřitele. Žalovaný má za to, že z důvodu neplatnosti smluv představuje plnění jemu poskytnuté právním předchůdcem žalobkyně plnění z právního důvodu, který odpadl, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, které jsou smluvní strany povinny si vzájemně vydat. 4. Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení tak, že její právní předchůdce svou povinnost splnil, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 23. 12. 2017 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost potvrzuje i text předmětné smlouvy, který uvádí:„ Zákazník rovněž potvrzuje, že Provident před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Až po vyhodnocení získaných informací byla se žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Ze zákaznické karty ze dne 31. 12. 2017 a ze dne 14. 10. 2017 pak vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smluv majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, z příjmové faktury, výplatních pásek, z výpisů bankovního účtu za měsíce červenec až září 2017 a současně si z insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, a s ohledem na výši požadované zápůjčky pak dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného tuto zápůjčku splácet je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v Zákaznické kartě. 5. Při výslechu u jednání soudu žalovaný uvedl, že si nejprve vzal první půjčku, kterou se snažil splatit a vždy se v tomto směru dohadoval s obchodním zástupcem. Poté mu bylo nabídnuto refinancování půjčky, a v to SMS zprávě. Když dával obchodnímu zástupci další splátku původní půjčky, zeptal se jej, jestli je možné refinancování, i když má exekuce. [ulice] zástupce mu řekl, že to prověří. Před Vánocemi pak žalovanému přišla další nabídka na refinancování, a jelikož potřebovat peníze, tak této nabídky využil. Při první půjčce přijel obchodní zástupce, sepsali smlouvu a žalovaný dostal peníze. Má za to, že podepisoval jen smlouvu, na nic jiného si nevzpomíná. Předkládal pouze občanský průkaz, žádné z dokumentů, které jsou uvedeny v zákaznických kartách, nepředkládal. [ulice] zástupce se jej ptal na to, zda má děti, jaké má náklady a kolik vydělá, poté částku upravil podle sebe tak, aby to prošlo schválením. Žalovaný nemohl předložit výpisy z účtu, neboť v uvedené době měl exekuce a žádný účet neměl. Bankovní účet žalovaný měl v době, kdy mu bylo asi 22 až 23 let a měl ho asi po dobu jednoho roku. Poté již žádný bankovní účet neměl. U druhé smlouvy pak byl postup úplně stejný. Žalovaný si při podpisu zkontroloval své osobní údaje a zákaznické karty podepsal. Smlouvu moc nečetl. Při refinancování již byla smlouva předvyplněná. V roce 2018 byl žalovaný nemocný, našli mu cystu v mozku. Byl na neschopence a nemohl pracovat. Projednával to tehdy s obchodním zástupcem. Byl se také poradit s advokátem a snažil se domluvit, že by dluh uhradit bez navýšení. Právního předchůdce žalobkyně informoval o tom, že smlouvu považuje za neplatnou. Provident se poté odmlčel a ozvala se mu až dopisem žalobkyně. Žalovaný volal na jejich infolinku a chtěl se domluvit na splátkovém kalendáři. 6. Ze zákaznických karet a úvěrových smluv bylo zjištěno, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dvě úvěrové smlouvy, první dne 14. 10. 2017 a druhou dne 23. 12. 2017. Na základě první úvěrové smlouvy bylo žalovanému poskytnuto peněžité plnění ve výši 17 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 3 041 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 614 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 154 Kč. V zákaznické kartě je uveden čistý příjem žalovaného ve výši 17 260 Kč měsíčně a výdaje ve výši 7 000 Kč. Mezi ověřenými dokumenty je uvedena pracovní smlouva, tři výpisy z bankovního účtu z období od července do září 2017 a dále faktury ze shodného období. Na základě druhé úvěrové smlouvy bylo žalovanému poskytnuto peněžité plnění ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 7 352 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč. V zákaznické kartě je uveden čistý příjem žalovaného ve výši 30 864 Kč. Mezi ověřenými dokumenty je uvedena pracovní smlouva a příjmové faktury. Z tabulky předložené žalobkyní vyplynulo, že žalovaný na pohledávku ze smlouvy ze dne 13. 10. 2017 celkem uhradil částku 13 750 Kč a na pohledávku ze smlouvy ze dne 23. 12. 2017 částku 8 258 Kč. Pohledávky za žalovaným pak byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, což b