6 C 67/2021-25 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 253 476,52 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 30. 12. 2016 smlouvu o nájmu bytu [číslo] který se nachází v domě [adresa] v [obec], k němuž má žalobkyně právo hospodaření. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 31. 12. 2017. K tomuto datu pak nájemní smlouva skončila. Žalovaná však předmětný byt žalobkyni neodevzdala. Poté, co žalobkyně žalovanou marně vyzývala k vyklizení a odevzdání bytu, byla žalobkyně nucena byt vyklidit svépomocí. Za dobu od 1. 1. 2018 do 17. 5. 2019, kdy došlo k otevření a vyklizení bytu vznikla žalobkyni za žalovanou pohledávka na náhradu za užívání bytu po skončení nájmu, a to celkem v částce 171 799,46 Kč. Tato částka vychází ze smluvního ujednání, že za každý den užívání bytu po skončení nájemní smlouvy uhradí žalovaná částku 342,23 Kč. Splatnost této náhrady a prodlení s úhradou počítala žalobkyně shodně jako prodlení s placením nájemného dle nájemní smlouvy. Po celou dobu, než byl byt žalobkyní vyklizen, by do bytu dodáváno teplo. Žalobkyní vznikla za žalovanou pohledávka na nákladech na vytápění bytu po skončení nájmu v celkové částce 19 913,58 Kč. Na samotné vyklizení vytu pak žalobkyně vynaložila náklady v celkové částce 61 736,48 Kč sestávající z částky 25 879,48 Kč na právní služby na vyklizení bytu, částky 15 000 Kč na notářské služby na vyklizení bytu, částky 600 Kč na znalecké ocenění movitých věcí nalezených při vyklizení bytu, částky 17 481 Kč na uvedení bytu do pronajatelného stavu a částky 2 443 Kč na likvidaci nalezených neupotřebitelných movitých věcí. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě výše uvedených dlužných částek, za však na svůj dluh ničeho neuhradila. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 6. 1. 2021 č. j. EPR 172/2021-6, který se však nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 15. 2. 2021 č. j. EPR 172/2021-9 zrušen. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že proti takovému postupu nemají námitek. Žalobkyně uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy ze dne 30. 12. 2016 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu k bytu [číslo] na adrese [adresa], a to na dobu určitou od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Ve smlouvě v článku VII strany sjednaly povinnost žalované předmětný byt nejpozději dnem ukončení nájemního vztahu na vlastní náklady vyklidit, odstranit z něho veškerá zařízení a příslušenství a předat jej žalobkyni. Ve sdělení ze dne 29. 12. 2017, které obě strany stvrdily svými podpisy, se žalovaná zavázala za každý den užívání bytu po skočení nájemní smlouvy dne 31. 12. 2017 uhradit žalobkyni částku 342,23 Kč. Dopis ze dne 2. 8. 2018 dokládá, že žalobkyně žalovanou vyzvala k vyklizení a odevzdání předmětného bytu. Vyúčtování za vytápění bytu za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 činí částku 12 277,06 Kč, za období od 1. 1. 2019 do 17. 5. 2019 pak částku 7 636,52 Kč. Daňový doklad ze dne 3. 7. 2019 dokládá, že za notářské činnosti provedené pod spisovou značkou N 419/2019 byla žalobkyni vyúčtována částka 15 000 Kč, za právní služby pak byla vystavena dne 15. 12. 2019 vystavena faktura znějící na částku 25 879,48 Kč. Protokol o likvidaci dokládá, že z bytu byly odvezeny movité věci, za což byla vystavena faktura na částku 2 443 Kč. Z faktury ze dne 28. 8. 2019 vyplynulo, že za rekonstrukci bytu, konkrétně za pokládání PVC podlahové krytiny, byla žalobkyni vyúčtována částka 17 841 Kč Náklady na znalecké ocenění movitých věcí nalezených v bytě pak byly vyúčtovány částkou 600 Kč. Dopisem ze dne 28. 2. 2020 byla žalovaná vyzvána k uhrazení dluhu v celkové výši 256 488,15 Kč sestávajícího z náhrady za užívání bytu po skončení nájemní smlouvy za období od 1. 1. 2018 do 17. 5. 2019 v částce 171 799,46 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 1. 2. 2019 do 28. 2. 2020 v částce 3 011,63 Kč, úhrad za vytápění bytu v částce 19 913,58 Kč a nákladů vynaložených v souvislosti s vyklizením v částce 61 763,48 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku byť zčásti uhradila. Dle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Dle § 2293 odst. 1 o. z., nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Dle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle § 2296 odst. 1 o. z., je-li v bytě věc, o které lze mít za to, že patří nájemci nebo členu jeho domácnosti, postará se pronajímatel o věc ve prospěch nájemce a na jeho účet. Dle [číslo] o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud má za prokázaný skutkový stav tak, jak jej uvedla žalobkyně v žalobě a podpořila výše uvedenými důkazy. Mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem výše specifikovaného bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Po skončení nájmu však žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost byt vyklidit a předat žalobkyni. Žalobkyně tak proto po výzvách adresovaných žalované učinila sama dne 17. 5. 2019 za přítomnosti notáře a asistence advokáta, kdy byt vyklidila, provedla v něm rekonstrukci potřebnou k uvedení bytu do předchozího stavu, věci v bytě nalezené nechala ocenit znalcem a následně nechala provést jejich likvidaci. Žalované tedy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náhradu za užívání bytu v období od 1. 1. 2018 do 17. 5. 2019 a náhradu nákladů, které vynaložila v souvislosti s vyklizením bytu. Rovněž má žalovaná povinnost uhradit náklady na vytápění bytu, které za ní uhradila žalobkyně, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Protože se žalovaná dostala do prodlení s placením svých peněžitých závazků, náleží žalobkyni rovněž úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 133,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 253 476,52 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 920 Kč ve výši 6 073,20 Kč Lhůta k plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní.