8 C 200/2020-47 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou, podanou dne 27.3.2020 k Okresnímu soudu v Pardubicích, domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně, [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], žalovanému dne 6. 8. 2015 poskytl částku 3 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2018 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč jdoucího od 6.9.2015 do zaplacení s tím, že úvěr měl být splacen do 5.9.2015. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]) dne 6. 8. 2015 žalovanému poskytl převodem na účet částku 3 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 5. 9. 2015 nevrátil. Dopisem ze dne 21. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 3 000 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč V předmětné věci se žalobci nepodařilo prokázat, že došlo k uzavření předmětné smlouvy s uvedeným obsahem, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyní předložený dokument byl akceptován žalovaným, protože nebyla doložena věrohodná identita jednající osoby (žalovaného) a nebyla prokázána ani spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému původního věřitele, neboť nebylo ničím doloženo, že jsou skutečně prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Proto ani soud nemohl k tomuto dokumentu přihlížet. Z potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 3 000 Kč. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že původní věřitel žalovanému poskytl částku 3 000 Kč. Vzhledem k tomu že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, resp. že došlo k akceptaci obsahu smlouvy ze strany žalovaného, došlo tím k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele. Proto soud v souladu s § 2993 o. z. rozhodl, že žalovaný je povinen vydat částku, o kterou se obohatil, a to i včetně úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.