8 C 34/2020 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Chrudimi dne 21.1.2020 a doplněnou podáním ze dne 31.7.2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 83 688 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne 29.3.2012 vyzvedl z depozitního účtu žalobkyně, vedeného v době její hospitalizace v [anonymizována dvě slova] [část obce] (dále jen [anonymizováno] [část obce]), finanční prostředky ve výši 43 545 Kč, které následně bez vědomí a souhlasu žalobkyně utratil. Dále žalovaný dne 19.3.2013 zrušil vkladní knížku [číslo] vedenou na jméno žalobkyně u [anonymizováno] a v souvislosti se zrušením vybral i finanční částku ve výši 35 143 Kč. Žalobkyně uvedla, že při rušení vkladní knížky se žalovaný prokázal písemnou plnou mocí, kterou mu údajně udělila. Takového právního jednání si však žalobkyně není vědoma a zároveň vyloučila, že by byla schopna se v den údajného udělení plné moci účastnit jakéhokoli úředního jednání, protože se v daný den prokazatelně podrobila vyšetření v [anonymizována dvě slova] u [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Naposledy pak žalovaný vyzvedl dne 13.1.2014 opět z depozitního účtu žalobkyně v [anonymizováno] [část obce] částku 5 000 Kč O uvedených výběrech se žalobkyně dozvěděla až v průběhu roku 2017, a to v prvních dvou případech při předvánoční návštěvě žalovaného u žalobkyně a ve třetím případě dne 16.8.2017 z přípisu [anonymizováno] v [část obce]. Věc byla řešena rovněž Policií ČR v Chrudimi, kde byla odložena. Zároveň žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků a předělení advokáta, který by ji v řízení zastupoval. Usnesením ze dne 28.1.2020, č.j. 4 C 16/2020-4 vyslovil Okresní soud v Chrudimi svoji místní nepříslušnost a soud postoupil soudu zdejšímu. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6.4.2020, č.j. 8 C 34/2020-15 bylo žalobkyni přiznáno osvobození od hrazení soudních poplatků a k ochraně jejích zájmů jí byla v této věci ustanovena zástupkyně z řad advokátů, [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že ji považuje v celém rozsahu za nedůvodnou. Účastníci jsou v příbuzenském vztahu, a když se žalobkyně ocitla z důvodu zdravotních potíží v situaci, kdy se o sebe nemohla postarat, zajišťoval pro ni žalovaný její umístění v domově sociálních služeb, ukončení nájmu v dosavadním bydlišti, stěhování i úhradu jejích dalších závazků. Výdaje s tím spojené hradil právě z prostředků vybraných z účtu žalobkyně, která jej k takovému jednání přímo zmocnila. Uvedl rovněž, že za žalobkyni uhradil platby ve vyšší výši, než kolik od žalobkyně získal. Ještě před podáním žaloby žalovaný žalobkyni veškeré náklady řádně a opakovaně vyúčtoval. Zároveň žalobce uplatnil námitku promlčení. Při ústním jednání konaném ve věci dne 8.10.2020 žalobkyně uvedla, že měla ve svém bytě, který žalovaný vyklízel, řadu cenných věcí, které si žalovaný ponechal, přičemž hodnota těchto věcí byla dostatečně velká na to, aby pokryla platby, které za ni žalovaný realizoval, a i z tohoto důvodu žádá, aby jí žalovaný vybrané finanční prostředky vrátil. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z obsahu spisu Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha III, místní oddělení Bohnice sp. zn. KRPA -19598/TČ-2019-001315 bylo zjištěno, že dne 19.7.2018 podala žalobkyně do protokolu trestní oznámení na žalovaného, a to pro zpronevěru finančních prostředků ve výši 35 144 Kč, vybraných dne 19.3.2013 z vkladní knížky, vedené na její jméno u [anonymizována dvě slova]. V podání vysvětlení dne 2.8.2018 žalobkyně uvedla, že co se týče částek vybraných z depozitního účtu [anonymizováno] [část obce] ve výši 43 545 Kč a 5 000 Kč, tyto si vybrala sama na svůj občanský průkaz a následně je žalovanému dala, aby je prozatím nechal u sebe, a proto tuto záležitost bude řešit prostřednictvím své právničky, nikoli Policie. Prohlášením, učiněným dne 29.1.2019 žalobkyně navrhla, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil žalovanému povinnost vydat jí bezdůvodné obohacení ve výši 78 688,78 Kč, které na její úkor trestným činem získal. Ze zprávy [anonymizováno] [část obce] ze dne 19.2.2019 (čl. 38) bylo zjištěno, že žalobkyně zde byla od roku 1989 umístěna opakovaně, v období od 23.7.2010 do 29.3.2012 zde byla hospitalizována pro diagnózy [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno]. Další hospitalizace následovala až od 26.10.2013 do 5.2.2014 pro diagnózy obdobné. Ze zprávy téhož zařízení ze dne 20.8.2018 (čl. 83) pak má soud za prokázané, že žalobkyně byla v období od 18.4.1996 do 5.2.2014 plně svéprávná. Z Generální plné moci, kterou žalobkyně udělila dne 26.11.2012 žalovanému (čl. 35) má soud za prokázané, že jím žalobkyně zmocnila žalovaného mimo jiné k výběru finančních prostředků na vkladní knížce vedené u [anonymizována dvě slova] a zrušení vkladní knížky. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [část obce] (čl. 38) má soud za prokázané, že ke dni 26.11.2012 nebyla žalobkyně hospitalizovaná v jejich zařízení. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] ze dne 5.3.2018 (čl. 42) bylo zjištěno, že vkladní knížka č. [bankovní účet] na jméno žalobkyně byla zrušena ke dni 19.3.2013 se zůstatkem 35 143,87 Kč, a to na základě plné moci ze dne 26.11.2012 s úředně ověřeným podpisem zmocnitelky, kterou byla žalobkyně. Zůstatek byl vypořádán šekovou poukázkou, která byla zmocněnci vyplacena dne 27.3.2013. Z přehledu úhrad za zdravotní péči Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (čl. 79) má soud za prokázané, že dne 26.11.2012 se žalobkyně podrobila vyšetření u [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Z výpisu je zřejmé, že tato vyšetření žalobkyně absolvovala pravidelně v rozmezí jednoho až dvou měsíců, a to až do července 2013, kdy se intenzita návštěv zvýšila. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví ruční písmo (čl. 98) bylo zjištěno, že podpis na Generální plné moci ze dne 26.11.2012 je pravým podpisem žalobkyně. Z přehledu finančních depozit [anonymizováno] [část obce] (čl. 25 a násl.) má soud za prokázané, že dne 29.3.2012 žalobkyně společně se žalovaným vybrala z tohoto depozita při svém propuštění z nemocnice částku 43 545 Kč a dne 13.1.2014 pak žalovaný z depozita vybral částku 5 000 Kč, a to dle připojené poznámky na úhradu nájemného a elektřiny za prosinec 2013. Z útržků poštovních poukázek předložených žalovaným a založených na čl. 56 a 57 a z potvrzení o příkazu k úhradě čl. 57 má soud za prokázané, že jejich prostřednictvím byl uhrazen pobyt žalobkyně v [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] v období od května 2012 do listopadu 2013, přičemž celková výše těchto plateb činila 200 290 Kč. Veškeré platby kromě jedné byly prováděny z pošty [číslo] kterou je dle údajů na veřejně přístupných internetových stránkách České pošty, s.p. (např. [webová adresa], příp. ze seznamu pošt zajišťujících služby, řádek 569) pošta [obec] u [obec], platba ze dne 13.6.2012 byla provedena z bankovního účtu č. [bankovní účet]. Z platebních dokladů SIPO předložených žalovaným a založených na č. 58 – 61 má soud za zjištěné, že jimi bylo v hotovosti hrazeno nájemné žalobkyně v období od března 2012 do ledna 2014 v celkové výši 69 920 Kč. Platby byly opět uskutečněny na poště [číslo]. Z příkazu k úhradě ze dne 28.6.2013 (čl. 67) bylo zjištěno, že jím byla z účtu č. [bankovní účet] provedena platba ve prospěch nemocnice [obec] ve výši 2 300 Kč. Dále žalovaný předložil soudu doklady o dobití kreditu tel. č. žalobkyně [číslo] patřícího žalobkyni v celkové výši 2 900 a účtenky za léky, které pro žalobkyni žalovaný vyzvedával v lékárně v období od listopadu 2012 do září 2013, a za které vydal částku 12 058 Kč. Z lékařských zpráv založených na čl. 76 a 77-78 i z e-mailové zprávy sociální pracovnice [anonymizováno] [obec] čl. 75 má soud za prokázané, že žalovaný o žalobkyni po čas jejích hospitalizací projevoval zájem, žalobkyně jej uváděla jako osobu pečující, přičemž ze zprávy [anonymizováno] je patrné, že obstarával i její záležitosti finanční. Z e-mailové komunikace vedené mezi žalobkyní, manželkou žalovaného a jeho dcerou (čl. 81 – 87 a čl. 96 – 99) soud zjistil, že kredit do mobilního telefonu žalobkyně v minulosti hradila manželka žalovaného. Dále má soud z e-mailových zpráv za prokázané, že situace s údajným zneužitím peněz žalobkyně žalovaným se mezi účastníky řešila již v roce 2018, přičemž žalovaný opakovaně žalobkyni nabízel, že jí předloží písemné vyúčtování veškerých příjmů i výdajů, žalobkyně se s ním však sejít odmítala. Dle § 451 odst. 1, 2 zákona č. 46/1964 Sb., občanského zákona účinného do 31.12.2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu oboha