8 C 37/2021 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou dne 31.7.2020 k Okresnímu soudu Plzeň – město domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 3 493 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 7. 7. 2018 do 9. 11. 2018, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 7. 7. 2017. 2. Usnesením ze dne 13.1.2021, č.j. 17 C 269/2020-47 vyslovil Okresní soud Plzeň – město svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Rokycanech, který je pro projednání věci místně příslušný. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 7. 7. 2017 byla prokázána nabídka žalobkyně učiněná žalované, na uzavření pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], r.z. [anonymizováno]. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 1 388 Kč. Výpisem z účtu žalobkyně ze dne 11.7.2017 bylo zjištěno, že žalovaný první splátku pojistného žalobkyni řádně uhradil. Z dopisu ze dne 15.4.2018, adresovanému žalobkyní žalovanému, bylo zjištěno, že jím žalobkyně oznámila změnu výše pojistného pro následující pojistné období, a to na částku 14 292 Kč s tím, že čtvrtletní splátka pojistného činí 3 573 Kč. Z tvrzení žalobkyně se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 7. 7. 2018 do 9. 11. 2018 v celkové výši 3 493 Kč. Toto tvrzení žalovaný nevyvrátil. 5. Dopisem ze dne 23.4.2019 žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě s tím, že pokud tak neučiní, pojistná smlouva zanikne. 6. Dle ustanovení § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle 12 odst. 1 písm.e) zák.č. 168/1999 Sb. pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle § 13 odst. 2 zák.č. 168/1999 Sb. má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 7. 7. 2018 do 9. 11. 2018, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 493 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.