9 C 49/2020-24 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 37 061,34 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec], [ulice] za období od listopadu 2019 až do července 2020 + nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 7 501,34 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z nájemní smlouvy dne 31. 3. 2011 má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu na nájem bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec], [ulice] na dobu určitou s tím, že smlouva obsahuje ujednání o jejím opětovném obnovení, pokud pronajímatel v učené lhůtě před skončením nájemního období nesdělí písemně nájemci ukončení nájmu. Nájemné bylo nájemní smlouvou dohodnuto ve výši 49,40 Kč/m2. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu, a dále bylo prokázáno, že žalovaný za výše uvedené období nezaplatil nájem a úhradu za služby, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce požadoval nájemné ve výši sjednané v souladu se shora uvedeným ustanovením § 2201 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku v době její splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 854 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 854 Kč.