11 C 28/2022-11 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 224 259,70 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 8. 11. 2019 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 216 475 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků ve výši 15,9 % ročně splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný porušil splátkový kalendář, žalobkyně proto prohlásila celý dluh žalované za splatný ke dni 27. 5. 2020. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Výše uvedenou úvěrovou smlouvou je prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 216 475 Kč, který se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného smluvního úroku v žalobě uvedenými měsíčními splátkami. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu výše uvedeného ustanovení. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že porušil splátkový kalendář a dluží z výše uvedené smlouvy žalobou požadovanou částku, proto soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do její splatnosti, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 528,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 971 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 224 259,70 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 560 Kč ve výši 5 997,60 Kč.