11 C 78/2022-24 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 169 121,68 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 12. 2. 2019 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 131 990 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 653 Kč měsíčně. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne 16. 9. 2021 prohlásila celý dluh žalované za splatný. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 131 990 Kč určené na nákup motocyklu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve splátkách po 4 653 Kč měsíčně. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nevyvrátila, tento svůj závazek žalovaná nesplnila. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 131 990 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 25,08 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Dále pak žalované vznikla na základě příslušného ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu stanovenou ve výši 10 % z dlužných splátek. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradila, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 7. Ustanovená opatrovnice namítala, že z textu smlouvy je zcela zřejmý hrubý nepoměr mezi poskytnutými peněžními prostředky a protiplněním (ceny úvěru). Soud se s touto námitkou neztotožňuje, když dle ustálené judikatury nelze úrok ve výši 25 procent ročně zcela jednoznačně považovat za nepřiměřený. Přiléhavá se ani nejeví námitka, že žalovaná nemusela rozumět právnímu úkonu, který činila, neboť to z ničeho nevyplývá. Naopak žalovaná obdržela předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, což potvrdila svým podpisem. Zároveň úvěr čerpala, což osvědčuje její zájem smlouvu uzavřít. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 532 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 766 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 169 121,68 Kč sestávající z částky 7 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 600 Kč ve výši 5 166 Kč.