4 C 155/2021-14 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 280 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný využil služby žalobkyně a na základě smluv o poskytnutí služeb ze dne 18. 6. 2018 provedl platební transakce, aniž by zaplatil faktury, za poskytnuté služby vystavené. Vydaný elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto usnesením ze dne 29. 10. 2021 zrušen. Žaloba byla žalovanému ve smyslu § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.) doručována na adresu trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, spolu s výzvou soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný vyzván, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., k žalobě do 7 dnů písemně vyjádřil a v případě, že uplatněný nárok neuznává, aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a nabídl důkazy k prokázání svých tvrzení. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci svým postojem dali najevo, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto využil možnosti, kterou dává ustanovení § 115a o. s. ř, a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Na základě smluv ze dne 18. 6. [číslo] byly žalovanému umožněny služby na číslech O2 [číslo], [číslo] a [číslo]. Za poskytnuté transakce byla vystavena faktura [číslo] se splatností dne 11. 7. 2018, a jak dokládá její obsah, za období od 23. 5. 2018 do 22. 6. 2018 k telefonnímu číslu [číslo] byly vyúčtovány platební transakce ve výši 7 030 Kč, k telefonnímu číslu [číslo] to byly platební transakce ve výši 7 125 Kč a k telefonnímu číslu [číslo] to byly platební transakce ve výši 7 125 Kč. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku (dále o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V projednávané věci není pochyb o tom, že žalovaný využil služby žalobkyně a na základě smluv o poskytnutí služeb ze dne 18. 6. 2018 provedl platební transakce, aniž by zaplatil faktury, za poskytnuté služby vystavené. Tvrzení žalobkyně nevyvrátil, na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatil a soudu proto nezbylo, než žalobě vyhovět, a to včetně úroků z prodlení z této částky, uplatněných dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 051 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 851 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.