5 C 135/2022-15 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které hotovostně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, kterou se zavázal žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 260 Kč, ve 45 týdenních splátkách po 390 Kč. Žalovaný uhradil pouze splátky v celkové výši 7 100 Kč, zbývající část dluhu se stala splatnou uplynutím doby smlouvy, tj. [datum]. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Vydaný platební rozkaz se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen. Žaloba byla žalovanému ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. doručována na adresu trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, spolu s výzvou soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný vyzván, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. k žalobě do 7 dnů písemně vyjádřil a v případě, že uplatněný nárok neuznává, aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a nabídla důkazy k prokázání svých tvrzení. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci svým postojem dali najevo, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto využil možnosti, kterou dává ustanovení § 115a o.s.ř. a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: výše uvedený právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu poskytl výše uvedenou částku, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Nárok ze smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § § 657 zák. č. 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že část dluhu ve výši žalované částky neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem, včetně úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 192/1994 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.