5 C 205/2021-18 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 000 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu [číslo] v domě na adrese [obec a číslo] za období červen a červenec 2021. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z nájemní smlouvy dne 22. 8. 2012 má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu na nájem bytu [číslo] v domě na adrese [obec a číslo] na dobu určitou s tím, že smlouva obsahuje ujednání o jejím opětovném obnovení, pokud pronajímatel v učené lhůtě před skončením nájemního období nesdělí písemně nájemci ukončení nájmu. Z evidenčního listu je prokázáno, že měsíční nájemné včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu od června 201 činilo 6 500 Kč. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu, a dále bylo prokázáno, že žalovaná za výše uvedené období nezaplatila nájem a úhradu za služby, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyně požadovala nájemné ve výši sjednané v souladu se shora uvedeným ustanovením § 2201 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku v době její splatnosti, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.