5 C 232/2022-17 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne 14. 7. 2021 smlouvu o úvěru č.: [číslo], na základě které poskytla žalovanému částku 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 690 Kč vrátit nejpozději do 13. 8. 2021. Dne 14. 11. 2022 vzal žalobu částečně zpět co do částek uvedených ve výroku I. Soud z důvodu částečného zpětvzetí ve výroku I. rozhodl dle § 96 odst. 2 o. s. ř. o částečném zastavení řízení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. Smlouva o úvěru byla sjednána dne 14. 7. 2021. Nárok z této smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2022. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud nemá za prokázané, že by mezi ní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Z předmětné smlouvy bylo zjištěno, že žalovanému byla za úplatu v celkové výši 690 Kč poskytnuta částka 3 000 Kč se splatností 30 dnů. Poplatek za poskytnutí úvěru je de facto kapitalizovaný úrok, který tak fakticky činí cca 279,83 % ročně, roční procentní sazba nákladů úvěru činí 1 141,2 %. Takové ujednání má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku, platného od 1. 1. 2014. Žalobkyně ovšem požadovala pouze jistinu a náklady na uplatnění. Soud proto nárok posoudil z titulu bezdůvodného obohacení. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný přijal plnění z neplatného právního úkonu, svou povinnost toto plnění vydat zpět žalobkyni dobrovolně nesplnil, a proto v této části shledal soud podanou žalobu důvodnou, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud zamítl požadavek na přiznání nákladů na uplatnění pohledávky, když smlouva byla shledána neplatnou a dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je možné tyto náklady přiznat jen ve vztahu mezi podnikateli. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 041,11 Kč, přičemž tato částka představuje 69,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 531 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.