5 C 237/2022-16 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni výše uvedenou částku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr, který žalovaný vyčerpal do výše 100 000 Kč, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků ve výši 28,88 % ročně splatit měsíčními splátkami ve výši 2,77 % ze sjednaného úvěrového rámce, tedy ve splátkách po 2 770 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto ke dni [datum] prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalovaný uhradil pouze částku 72 590 Kč. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o úvěru uvedené shora má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platnou úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému výše uvedenou částku, kterou se žalovaný zavázal splácet se sjednanými úroky ve výše uvedených měsíčních splátkách. RPSN smlouvy činní 33,03 %, splátky činily 2 770 Kč měsíčně. Součástí požadovaného plnění je smluvní pokuta ve výši 500 Kč, sjednaná přímo v úvěrové smlouvě pro případ porušení smluvní povinnosti. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že dluh z výše uvedené smlouvy ve výši žalované částky neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 764,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 017 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 410,52 Kč sestávající z částky 5 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 140 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 320 Kč ve výši 3 427,20 Kč.