5 C 26/2022-17 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky z titulu nesplacené smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 5. 2019, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], na základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky ve výši 39,9% ročně ve 24 splátkách po 1 223 Kč měsíčně. Žalovaná částka je tvořena pouze nesplacenou jistinou. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Výše uvedenou smlouvou o zápůjčce je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému uvedenou zápůjčku oproti závazku splatit ji ve výše uvedených pravidelných měsíčních splátkách. RPSN činí 47,82%. Nárok z uvedené smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020. Výpisem z účtu žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému zápůjčku 20 000 Kč dne 21. 5. 2019. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 tohoto zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalované částku 20 000 Kč. Nárok ze smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že zápůjčku ve výši uplatněné žalobou nesplatil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 640,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 180,67 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč.