6 C 158/2022-14 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 28 747 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze dvou smluv o zápůjčce. Smlouvou [číslo] ze dne 24. 7. 2017 se původní věřitel, společnost [právnická osoba], zavázal poskytnout žalované úvěr 31 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 57 592 Kč, 60 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 9. 2018 Smlouvou [číslo] ze dne 21. 3. 2017 se původní věřitel, společnost [právnická osoba], zavázal poskytnout žalované úvěr 45 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 73 687 Kč, 18 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 094 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 9. 2018. Žalovaná tyto úvěry čerpala, čímž žalované v souvislosti s uvedenými smlouvami vznikla povinnost tyto částky včetně sjednaných úroků a poplatků splatit. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, původní věřitel proto prohlásil celý dluh žalované za splatný. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupil pohledávku vyplývající z uvedených úvěrových smluv v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Soud ve věci vydal dne 8. 4. 2022 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 86680/2022-5, který se však nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením ze dne 29. 4. 2022 č. j. EPR 86680/2022-7 zrušen. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 24. 7. 2017 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 31 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými týdenními splátkami ve výši 960 Kč, a to včetně kapitalizovaných úroků za půjčení prostředků ve výši 5 545 Kč, odměny za zpracování ve výši 8 002 Kč a částku za splácení v hotovosti ve výši 13 045 Kč, to vše do 17. 9. 2018. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě porušení žalovanou. Ze sazebníku původního věřitele vyplývá výše poplatků účtovaných žalované. Z výpisu z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala a jakým způsobem byl úvěr splácen, ke dni 17. 9. 2018 činila dlužná jistina 20 807,41 Kč a dlužný poplatek 19 318,28 Kč. Dle sdělení žalobkyně uhradila žalovaná na smlouvu [číslo] celkem částku 40 060,23 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 3. 2017 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 45 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 094 Kč, a to včetně kapitalizovaných úroků za půjčení prostředků ve výši 11 028 Kč, odměny za zpracování ve výši 10 490 Kč a částku za splácení v hotovosti ve výši 7 169 Kč, to vše do 21. 9. 2018. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě porušení žalovanou. Ze sazebníku původního věřitele vyplývá výše poplatků účtovaných žalované. Z výpisu z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala a jakým způsobem byl úvěr splácen, ke dni 21. 9. 2018 činila dlužná jistina 21 044,71 Kč a dlužný poplatek 15 809,10 Kč. Dle sdělení žalobkyně uhradila žalovaná na smlouvu [číslo] celkem částku 59 971,77 Kč. Z dopisu původního věřitele žalované soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shor specifikovaných úvěrových smluv a dále pak výzva žalované k úhradě dlužných částek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávky vyplývající z uvedených úvěrových smluv v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byly řádně uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě těchto smluv poskytl původní věřitel žalované úvěry ve výši 31 000 Kč a 45 000 Kč, které žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet týdenními, resp. měsíčními splátkami stanovenými úvěrovými smlouvami, a to včetně sjednaného smluvního úroku, své povinnosti vyplývající ze smluv však řádně neplnila. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětných smluv vázána, a od úvěrových smluv odstoupila. Žalované vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s občanským zákoníkem, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 602 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 150 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 747 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.