6 C 240/2022-12 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit částku 56 194,36 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce – společnost [právnická osoba] s žalovanou dne 22. 9. 2021 uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalované finanční prostředky v konečné výši 56 194,36 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr nejpozději do 21. 1. 2022. Žalovaná úvěr do data splatnosti neuhradila. Žalobkyně požadovala přiznání nákladů řízení ve výši 15 606,40 Kč. Soud ve věci vydal dne 16. 6. 2022 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 159673/2022-5, který se však nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením ze dne 13. 7. 2022 č. j. EPR 159673/2022-7 zrušen. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 22. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dálkovým způsobem s právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru s maximálním úvěrovým rámcem 40 000 Kč, výpůjční úroková sazba: 146,949 % ročně, splácení v měsíčních splátkách dle smlouvy a Obchodních podmínek. Z platební informace bylo zjištěno, že dlužná částka k datu splatnosti činí 56 194,36 Kč. Žalovaná úvěr neuhradila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 je zřejmé, že společnost [právnická osoba] převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud má za prokázaný skutkový stav tak, jak jej žalobkyně uvedla v žalobě a podpořila výše uvedenými důkazy. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek splnila a peněžní prostředky žalované poskytla, což bylo prokázáno smlouvou uzavřenou dne 22. 9. 2021 a následným převodem peněžních prostředků na účet žalované. Žalovaná je proto povinna splnit svůj závazek ze smlouvy, a to uhradit úvěrovou jistinu spolu s úrokem ve výši 56 194,36 Kč. Soudu tedy nezbylo, než rozhodnout tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Jelikož je žalovaná v prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni i příslušenství, neboť dle § 1970 o. z. má právo na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tedy od 22. 1. 2022. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 606,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 248 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 194,36 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 040 Kč ve výši 2 318,40 Kč.