6 C 258/2022-17 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 41 640,29 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 4. 3. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kterou se původní věřitelka ([anonymizována tři slova]) zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z aktuální dlužné částky. Z důvodu prodlení s úhradou jednotlivých splátek došlo dne 31. 3. 2022 k zesplatnění celého úvěru. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 4. 3. 2019 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč a závazek žalované tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z aktuální dlužné částky. Smlouva byla uzavřena v prostorách [právnická osoba] se sídlem v [obec], a to za účelem nákupu notebook HP. V rámci uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaná požádala o sjednání specifických podmínek čerpání a splácení, které jsou samostatně upraveny v čl. IV bodu 3 smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo]. Podle těchto podmínek se původní věřitelka zavázala převést částku uvedenou v přehledu specifických podmínek, jako odchozí úhradu z úvěrového účtu na bankovní účet zprostředkovatele za účelem úhrady prodejní ceny zboží. Jak vyplývá z výpisu z úvěru [číslo] původní věřitelka splnila svoji povinnost a na účet zprostředkovatele zaslala dne 5. 3. 2019 částku 10 007 Kč. Tímto plněním ze strany původní věřitelky vznikla povinnost žalované, vrátit poskytnutý úvěr podle sjednaných specifických podmínek upravených v čl. [příjmení] Smlouvy, a to měsíčními splátkami. Žalovaná svou povinnost ovšem neplnila, čímž se dostala do prodlení. Od data prodlení jsou tak žalované účtovány i poplatky podle sazebníku a úvěr je úročen sazbou ve výši 22,68 % podle revolvingového úvěru. Původní věřitelka využila svého práva a vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně a včas svoji povinnost, prohlásila poskytnutý úvěr v celé výši za splatný ke dni 31. 3. 2022. Z předložených listin se dále podává, že dlužná částka 41 640,29 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 40 384,29 Kč, poplatků 600 Kč a pokut 656 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení 4 721,13 Kč se skládá z úroku, který se žalovaná zavázala splácet spolu se splátkou jistiny vždy ke každému 17. dni v měsíci. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2022 je dána aktivní legitimace žalobkyně. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč, žalovaná se však dostala se splácením aktuálně čerpaného úvěru do prodlení. Proto původní věřitelka využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a žádal zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s §§ 1879 a násl. občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitelka postoupila pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. 6. Protože se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni i sjednaný úrok ve výši 22,68 % ode dne zesplatnění do dne celé úhrady dlužné částky. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 846,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 666 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 640,29 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 240 Kč ve výši 1 940,40 Kč.