6 C 276/2022-16 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 10 600 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 8. 3. 2020 Touto smlouvou se původní věřitelka, společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované úvěr 8 000 Kč a žalovaná se zároveň zavázala spolu s částku úvěru zaplatit původní věřitelce částku 1 600 Kč jakožto úrok z prodlení, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila toliko 3 800 Kč. Původní věřitelka žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupila pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 8. 3. 2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými týdenními splátkami v 60 splátkách po 240 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná se uzavřením této smlouvy zároveň zavázala uhradit úrok ve výši 1 600 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původní věřitelky, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze Všeobecných obchodních podmínek původní věřitelky, soud zjistil, že tyto opravňují původní věřitelku jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovanou. Ze Sazebníku původní věřitelky vyplývá výše poplatků účtovaných žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že původní věřitelka jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v nesplacené výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, což bylo žalované oznámeno sdělením ze dne 3. 2. 2022. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto původní věřitelka využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit původní věřitelce poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 o. z., dospěl soud k závěru, že původní věřitelka postoupila pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradila, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně smluvních úroků, jejichž výše vyplývá ze shora uvedené smlouvy o úvěru, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 600 Kč sestávající včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.