6 C 288/2022-15 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 14 240,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa žalované] za období od 17. 5. 2018 do 8. 2. 2019 a na adrese [adresa žalované] za období od 29. 5. 2019 do 30. 12. 2020. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 6. 12. 2006 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [obec a číslo] a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu podle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Z faktury [číslo] splatné dne 20. 3. 2019 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 1 447 Kč za spotřebu elektřiny v období od 17. 5. 2018 do 8. 2. 2019. Po odečtení přijatých plateb ve výši 350 Kč, činí závazek žalované 1 097 Kč. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 3. 2018 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [obec a číslo] a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu podle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Z faktury [číslo] splatné dne 15. 6. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 16 453,64 Kč za spotřebu elektřiny v období od 29. 5. 2019 do 27. 5. 2020. Po odečtení přijatých plateb ve výši 9 520 Kč, činí závazek žalované 6 933,64 Kč. Z faktury [číslo] splatné dne 22. 1. 2021 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 6 311,52 Kč za spotřebu elektřiny v období od 28. 5. 2020 do 30. 12. 2020. 5. Ze smlouvy mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 13. 10. 2017 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou z výše uvedených smluv byla postoupena na žalobkyni. 6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu. 7. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaná své povinnosti vyplývající z těchto smluv řádně, včas a v plné výši nesplnila, když neuhradila výše uvedené vyfakturované částky. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu, když k postoupení pohledávky došlo podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku. 8. Protože dlužná částka nebyla žalovanou do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 060 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 240,16 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč.