6 C 294/2021-30 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Praha-západ domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 15 438 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³ neměl v období od 2. 4. 2020 do 8. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Uvedené vozidlo, které je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, tak bylo nepojištěno po dobu 68 dní a žalovaný tímto porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení zmíněného příspěvku dopisem, který byl žalovanému doručen dne 10. 9. 2020. Splatnost příspěvku pak nastala dne 9. 11. 2020. Jako provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka] pak k tomuto vozidlu žalovaný neměl sjednané pojištění v období od 6. 4. 2020 do 13. 7. 2020, tedy po dobu 99 dní. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku dopisem, který byl žalovanému doručen dne 24. 9. 2020, splatnost příspěvku pak nastala dne 23. 11. 2020. Jelikož žalovaný na výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 27. 5. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k uhrazení dlužné částky. Žalobkyní uplatněná částka 6 624 Kč sestává ze základu příspěvku ve výši 6 324 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, částka 8 814 Kč pak sestává ze základu příspěvku ve výši 8 514 Kč a z poplatku ve výši 300 Kč. Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 19. 10. 2021 č. j. 7 C 329/2021-22 vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci usnesení věc postoupil zdejšímu soudu. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že proti takovému postupu nemají námitek. Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z dopisu ze dne 26. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému skutečnost, že coby provozovatel vozidla [registrační značka], neměl předmětné vozidlo pojištěné v období od 2. 4. 2020 do 8. 6. 2020. Dopisem ze dne 9. 9. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému, že v období od 6. 4. 2020 do 13. 7. 2020 neměl sjednáno pojištění k vozidlu [registrační značka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení uvedených dopisů. Současně byl žalovaný vyzván ke sdělení případných okolností vylučujících nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku. Dopisem ze dne 27. 5. 2021 pak žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala kvalifikovanou výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 4 odst. 1 zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle § 4 odst. 3 zákona, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona, povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. Dle § 4 odst. 7 zákona, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak jej žalobkyně uvedla v žalobě a podpořila výše uvedenými důkazy. Žalovaný byl jakožto provozovatel výše uvedených vozidel ze zákona povinen tato vozidla pojistit. Jelikož svou povinnost porušil, vznikl žalobkyni nárok na příspěvek ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a rovněž na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 tohoto zákona. Výše příspěvku byla vypočtena v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) této vyhlášky stanoví denní sazbu příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³ ve výši 93 Kč, ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) této vyhlášky pak stanoví denní sazbu příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému písemné výzvy k uhrazení příspěvků, které splňují shora uvedené zákonné požadavky. Žalovaný však uvedenou částku přes výzvy žalobkyně neuhradil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 6 624 Kč a částku 8 814 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu, náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 438 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.