CS · EN DE FR brzy

8 C 103/2022-40 — Okresní soud v Rokycanech

ECLI: ECLI:CZ:OSRO:2022:8.C.103.2022.1
Datum: 2022-11-24
Předmět: zaplacení 49 769,98 Kč s přísl.
Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."]
["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 49 769,98 Kč s přísl. (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
Žalobkyně se žalobou ze dne 25.2.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 49 769,98 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru [číslo] kterou mezi sebou účastníci uzavřeli dne 23.2.2019. Jejím předmětem bylo financování osobního automobilu tov. zn. VOLKSWAGEN Passat a žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 83 649 Kč, a to přímo dodavateli předmětu financování, [právnická osoba] a.s., jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena. [příjmení] 83 649 Kč pak představovala rozdíl mezi pořizovací cenou předmětu financování (uvedeného automobilu) a přímou platbou žalovaného ve výši 50 000 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 41,01 % ročně. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splatit včetně sjednaného příslušenství v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 4 624 Kč. Žalovaný však neuhradil splátku úvěru [číslo] splatnou dne 23.4.2021, čímž porušil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas. V důsledku prodlení přistoupila žalobkyně ke dni 24.8.2021 k zesplatnění dosud nesplatných dlužných splátek a k vyčíslení celkové pohledávky. Dopisem ze dne 20.9.2021 žalobkyně rovněž odstoupila od sjednané dohody o zajišťovacím převodu práva, neboť žalovaný předmět financování neodevzdal. Jelikož žalovaný nehradil v období od 23.8.2021 do 29.9.2021 ani zákonné pojištění, byl žalobce dle smlouvy nucen tyto výdaje uhradit sám s tím, že byl následně oprávněn je žalovanému přeúčtovat. Výše tohoto pojistného činila 539 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil tento svůj dluh ani poté, co byl žalobkyní opakovaně upomínán, byly mu dne 17.12.2021 a 31.1.2022 zaslány předžalobní upomínky, na které žalovaný nereagoval. Žalobkyni proto nezbylo, než se svého práva domáhat podanou žalobou. Žalovaná částka představuje součet neuhrazených, ale splatných splátek do dne ukončení smlouvy ve výši 22 120 Kč, část nesplacené jistiny do dne zesplatnění ve výši 21 767,25 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 298 Kč, poplatky za zaslané písemné upomínky ve výši 450 Kč (jednalo se o tři upomínky á 150 Kč), účelně vynaložené náklady za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč, smluvní pokutu za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 1 450,41 Kč, která představovala úrok ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek v celkové výši 22 120 Kč za období od 24.4.2021 do 1.9.2021 a smluvní pokutu ve výši 3 243,32 Kč, představující úrok ve výši 0,1% denně z dlužné částky 21 767,25 Kč za období od 29.9.2021 do dne podání žaloby. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po dobu řízení zůstal pasivní. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. Úvěrová smlouva [číslo] byla mezi žalovaným a [právnická osoba] s.r.o.. uzavřena dne 23.2.2019. V jejím rámci bylo sjednáno i zákonné pojištění, výše měsíčního pojistného činila 550 Kč. V čl. 1 Smlouvy pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které se žalovaný ocitne v prodlení. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda, že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., poskytnutém účelově pro zakoupení vozidla VOLKSWAGEN Passat. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 83 649 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit 36 měsíčními splátkami po 4 624 Kč, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 41,01 % ročně. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušných ustanovení úvěrové smlouvy, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru, úroků z prodlení a smluvních pokut. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně smluvních pokut a nákladů na vymáhání, jejichž výše vyplývá ze shora uvedené smlouvy o úvěru, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 333 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 991 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 769,98 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 200 Kč ve výši 2 142 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 2395 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.