8 C 14/2022-14 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši , částka, s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., , Anonymizováno, : , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím úvěru se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku ve výši , částka, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Úvěr se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, když na svůj dluh uhradil pouze jedinou splátku ve výši , částka, . Poté již na svůj dluh neuhradil ničeho. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku , částka, a na dlužném příslušenství částku , částka, . V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci nárok rovněž na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobkyně kapitalizovala a žalobou uplatnila ve výši , částka, , dále nárok na smluvní úrok i zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.)4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdce žalobkyně společností , právnická osoba, ., , Anonymizováno, : , IČO, a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka , částka, , což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutým úvěrem zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, (úrok byl sjednán ve výši 15% ročně), poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a inkasní poplatek ve výši , částka, . Celkem se tak žalovaný v souvislosti s poskytnutým úvěrem zavázal zaplatit částku , částka, , a to ve formě 14 měsíčních splátek po , částka, . Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že pro případ prodlení žalovaného byla účastníky dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Roční procentní sazba úvěru činila 272,44 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením datovaným dne , datum, , když toto mu bylo doručeno na základě dodejky o podání ze dne , datum, . Toto oznámení rovněž obsahovalo výzvu, aby žalovaný uhradil svůj dluh nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy mu bude uvedené oznámení doručeno. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, , která mu byla doručena na základě dodejky o podání ze dne , datum, . Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil celkem částku , částka, , bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradit dále částku , částka, , označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na čtyři části (úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek za výběr splátek v hotovosti), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovaným smlouvu uzavřel. Sjednaný poplatek představuje dle názoru soudu skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody, což je zřejmé zejména u poplatku za poskytnutí úvěru, když takovou odměnou je u úvěrových smluv pravidelně právě jen úrok. Zároveň bylo shledáno, že ač žalovaná neuhradila větší část splátek, poplatek za hotovostní inkaso je žalobcem požadován v celé výši, tedy i za inkaso splátek, které vůbec neproběhlo a právní předchůdce žalobkyně, tak s těmito neměl vůbec žádné náklady. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 70,16 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2018 činila cca 9 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku , částka, . Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil částku , částka, . Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši , částka, žalobkyni uhradil (přičemž částka byla soudem zaokrouhlena na celé koruny). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne , datum, . Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne , datum, a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do pondělí , datum, . Jelikož tak neučinil, dostal se od , datum, do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k