8 C 153/2022-32 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4.5.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 7 571 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně žalovanému vyplatila omylem a bez jakéhokoli právního důvodu dne 10.9.2020 částku ve výši 17 321 Kč. Žalovaný dne 17.2.2021 uznal vůči žalobkyni svůj dluh v této výši a zavázal se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Uhradil však pouze částku 9 750 Kč, poté splátky hradit přestal a svůj dluh nedoplatil ani poté, co mu byla zaslána dne 16.2.2022 předžalobní výzva. Proto žalobkyni nezbylo, než se svého práva domáhat podanou žalobou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. Z dokumentu„ Dohoda o zaplacení – splátkový kalendář“ bylo zjištěno, že jím žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit splátkami po 1 532 Kč měsíčně, splatných vždy do 28. dne daného měsíce. Poslední splátka ve výši 1 533 Kč měla být uhrazena v prosinci 2021. Z tvrzení žalobkyně bylo soudem zjištěno, že žalovanému zbývá doplatit celkem 7 571 Kč. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, když žalovaný nevrátil žalobkyni v plné výši peníze, které mu byly omylem vyplaceny. Tuto výši žalobkyně řádně specifikovala a listinami doložila. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a s vrácením peněžitého plnění se dostal do prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 682,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 571 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 11. 2022 náhrada 471,65 Kč za 35 ujetých km v částce 271,65 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 671,65 Kč ve výši 1 611,05 Kč.