8 C 166/2021-45 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 33 874,33 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 13 212 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 984 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 245 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 983 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 100 týdenních splátkách po 263 Kč. Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 8 075 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 610 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 812 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 285 Kč. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když na první z uvedených smluv uhradila částku 6 057 Kč a na druhou z uvedených smluv pouze částku 1 140 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila v případě první uzavřené smlouvy na dlužné jistině částku 10 345,16 Kč a na dlužném poplatku částku 8 543,24 Kč, a v případě druhé uzavřené smlouvy na dlužné jistině částku 8 331,29 Kč a na dlužném poplatku částku 6 654,64 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadovala taktéž žalobkyně úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. 2. Žalované byla žaloba zasílána prostřednictvím dožádaného soudu na adresu jejího trvalého bydliště na Slovensku Okresní soud [obec] nad [anonymizováno] dne [datum] potvrdil, že dne [datum] žádost o doručení písemností přijal. Protože ani přes opakované výzvy nebylo od doručujícího soudu zjištěno, v jakém stadiu se doručování písemností nachází, ustanovil soud usnesením ze dne 24.5.2022, č.j. 8 C 166/2021-28 žalované pro toto řízení opatrovníka z řad advokátů, z důvodu, že se žalované nepodařilo doručit soudní písemnosti na známou adresu v cizině a její pobyt v ČR není znám. Dne [datum] zdejšímu soudu došlo potvrzení o doručení žaloby žalované v místě jejího bydliště v SR, a proto byla následně opatrovnice usnesením své funkce zproštěna. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.) 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 13 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 13 212 Kč představující úrok ve výši 3 984 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 245 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 983 Kč, celkem se tak zavázala uhradit částku 26 212 Kč, a to ve formě 100 týdenních splátek po 263 Kč. Roční procentní sazba nákladů této zápůjčky byla ve výši 130 %. 6. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 9 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 8 075 Kč představující úrok ve výši 1 610 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 812 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč, celkem se tak zavázala uhradit částku 17 075 Kč, a to ve formě 60 týdenních splátek po 285 Kč. Roční procentní sazba nákladů této zápůjčky byla ve výši 244 %. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována oznámením datovaným dne [datum], když toto jí bylo doručeno na základě dodejky o podání ze dne [datum]. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne odeslaným dne [datum]. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná v souvislosti s první poskytnutou zápůjčkou ze dne [datum] uhradila celkem částku 6 057 Kč a v souvislosti s druhou poskytnutou zápůjčkou ze dne [datum] celkem částku 1 140 Kč. Bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. 8. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí i o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko částečně, neboť shledal shora uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporné pohledávky mu byly písemnou smlouvou postoupeny původním věřitelem. Závěr o neplatnosti těchto smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 13 000 Kč, resp. 9 000 Kč uhradit další částku označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na tři části (poplatek za úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovanou smlouvu uzavřel. Poplatek v tomto případě (a to u obou uzavřených smluv) představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody, ale výše těchto poplatku je závislá zejména na výši poskytnuté zápůjčky, jak je soudu z úřední činnosti známo. Ve smlouvě ani není nijak upřesněno či sjednáno, jaké služby za sjednaný poplatek spotřebitel získává a na základě čeho byl předmětný poplatek vypočten. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Výše takového úroku však dalece přesahuje sjednanou úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně a dostává se ve vztahu k poskytnutému protiplnění v hrubém nepoměru. Proto soud dospěl k závěru, že v daném případě jde o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 588 OZ. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (ale i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2898/2005), kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba