8 C 168/2021-22 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 18 886,60 Kč s příslušenstvím, částku 82 130,50 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] dvě smlouvy o zápůjčce. První z nich, Smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena dne 31. 3. 2018, a na jejím základě byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 55 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku ve výši 52 739 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18 127 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 20 097 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14 515 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 490 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31. 3. 2020. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, když poslední splátka jím byla uhrazena dne 17. 7. 2019 Celkem žalovaný na svůj dluh uhradil částku 24 800 Kč. Ke dni 15.1.2020 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 45 223,28 Kč a dlužný poplatek částku 36 907,22 Kč. Po tomto datu již žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně plněna, požadovala žalobkyně taktéž úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny. 2. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] dne 23.7.2018 Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 11 898 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 955 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 167 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 996 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23.7.2020. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, když poslední splátka byla jím uhrazena dne 23. 9. 2019 Celkem žalovaný na svůj dluh uhradil částku 4 600 Kč. Ke dni 15.1.2020 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 10 421,59 Kč a dlužný poplatek částku 8 465,01 Kč. Po tomto datu již žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně plněna, požadovala žalobkyně taktéž úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byly obě pohledávky postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Jelikož žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho ani poté, co mu byla žalovanou zaslána předžalobní upomínka, nezbylo žalobkyni, než se domáhat svého práva u soudu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.) 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdce žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla uzavřena dne 31. 3. 2018 smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 55 000 Kč, a to tak, že částka 14 744 Kč byla použita na splacení dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] částka 40 256 Kč byla žalovanému v hotovosti vyplacena, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázal uhradit poplatek ve výši 52 739 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18 127 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 20 097 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14 515 Kč, a to ve formě 24 měsíčních splátek po 4 490 Kč. Výpůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 29 % ročně, roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) pak činila 107,3 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením datovaným dne 6.1.2020, ve kterém byl zároveň vyzván k úhradě svého dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou uhradil celkem částku 24 800 Kč, bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 6. Dále bylo ve věci zjištěno, že mezi právním předchůdce žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla uzavřena dne 23. 7. 2018 smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč, a v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázal uhradit poplatek ve výši 11 898 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 955 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 167 Kč, a to ve formě 24 měsíčních splátek po 996 Kč. Výpůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 29 % ročně, roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) pak činila 111,61 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením datovaným dne 6.1.2020, ve kterém byl zároveň vyzván k úhradě svého dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou uhradil celkem částku 4 600 Kč, bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal obě shora uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné. Závěr o neplatnosti těchto smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 55 000 Kč, resp. 12 000 Kč uhradit další částky označené jako poplatky, které sjednanou úrokovou míru překračovaly více než dvojnásobně. Tyto poplatky dle názoru soudu představují další skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody, ale výše těchto poplatků je odvislá zejména od výše zapůjčených finančních prostředků. Tato skutečnost je patrná zejména z ujednání o poplatku za vedení účtu a komfortní splácení, kdy v případě obou shora uvedených zápůjček bylo sjednáno jejich splacení 24 měsíčními splátkami a náklady na zajištění výběru splátek i vedení účtu by měly být tedy přibližně stejné. Přesto je výše tohoto poplatku v obou případech jiná, přičemž poměr mezi výší těchto poplatků téměř přesně odráží poměr výše obou zápůjček. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Takový úrok však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši přesahující 100 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné