8 C 206/2021-13 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 4.10.2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 34 578 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy [číslo] kterou se žalobkyní uzavřel dne 12. 5. 2021 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 30 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku splatit včetně sjednaných úroků pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 [číslo] měsíčně. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 24. 8. 2021 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalobkyně pak rovněž požadovala uhrazení tří smluvních pokut á 499 Kč, která byla žalovanému vyúčtována v souladu s čl. [příjmení] Smlouvy za prodlení se zaplacením tří dohodnutých měsíčních splátek úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to ode dne zesplatnění daného úvěru do 2.10.2021. Protože žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani poté, co mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínku, nezbylo žalobkyni, než se svého práva domáhat podanou žalobou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené účastníky dne 12.5.2021 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně se na jejím základě zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,05 % ročně ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Dle tvrzení žalobkyně v žalobě podloženém rovněž předloženou Bonitou smlouvy bylo soudem zjištěno, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a žalobkyně proto prohlásila v souladu s čl. [příjmení] Smlouvy úvěr ke dni 24.8.2021 za splatný, o čemž byl žalovaný dopisem z téhož dne písemně informován. Ke dni zesplatnění činil dluh žalovaného ze smlouvy částku 30 000 Kč na zesplatněné jistině a splátkách a částku 1 551 Kč na dlužných úrocích. Žalobkyně žalovanému zaslala dne předžalobní upomínku, ve které ho vyzvala rovněž k úhradě nákladů na upomínání ve výši 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 1497 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ode dne následujícího po dni zesplatnění. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 21,05 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Dále pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení Smlouvy povinnost uhradit žalobkyni náklady na upomínání v celkové výši 300 Kč, smluvní pokutu stanovenou částkou 499 Kč za každou pozdní platbu, celkem tedy 1 497 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ke dni zesplatnění za období od 24.8.2021 do 2.10.2021. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně smluvních úroků, jejichž výše vyplývá ze shora uvedené smlouvy o úvěru, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 562 Kč, jelikož shledal veškeré podmínky pro použití § 14 b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za splněné. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 384 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 578 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.