8 C 220/2021-25 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14.12.2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 33 769 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] za část měsíce červenec 2021 a dále za období od srpna 2021 do listopadu 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z výpisu katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti. Z nájemní smlouvy, kterou mezi sebou účastníci dne 28. 4. 2021 uzavřeli má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu na nájem bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] na dobu určitou, a to do 28.4.2022. Z evidenčního listu je prokázáno, že měsíční nájemné včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu činilo do srpna 2021 částku 5 000 Kč a od září 2021 činilo částku 8 423 Kč. Z tvrzení žalobce v žalobě se podává, že žalovaná neuhradila nájemné a zálohy za služby za měsíc červenec 2021 ve výši 3 500 Kč, za měsíc srpen 2021 ve výši 5 000 Kč a dále za období od září do listopadu 2021 ve výši 8 423 Kč za každý tento měsíc. Bylo na žalované, aby toto tvrzení žalobce vyvrátila, ale nestalo se tak. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu, a dále nebylo žalovanou vyvráceno tvrzení žalobce, že žalovaná za výše uvedené období nezaplatila nájem a úhradu za služby v celkové výši 33 769 Kč, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce požadoval nájemné ve výši sjednané v souladu se shora uvedeným ustanovením § 2201 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku v době její splatnosti, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 690 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 690 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 0 Kč.