8 C 92/2022-12 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 8.3.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 3 880 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy, kterou žalovaný se žalobkyní uzavřel dne 25. 10. 2019 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč RPSN daného úvěru činila 49,10 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši, sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 4. 10. 2021 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Dlužnou částku tvoří neuhrazená jistina ve výši 2 420 Kč, účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 460 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2049 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných poplatků, sankcí a smluvních pokut. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z., který žalobkyně požadovala přiznat ode dne 14.1.2022 ve výši 11,75 % ročně. S ohledem na skutečnost, že k zesplatnění celého úvěru došlo již ke dni 22.11.2021, vzniklo žalobkyni právo požadovat zaplacení úroku z prodlení nejpozději ke dni následujícímu, a k tomuto dni je pak nutné vztahovat jeho výši, která může být žalobkyní požadována. Ke dni 23.11.2021 činila výše úroku z prodlení stanovená nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 8,5 % ročně. Proto soud žalobkyni úrok z prodlení přiznal v této výši, přičemž co do úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z žalované částky soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. Ze stejného důvodu byl v poměrné výši pokrácen již kapitalizovaný úrok z prodlení, který žalobkyně požadovala za období od 14.1.2022 do 7.3.2022. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 686 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.