11 C 185/2022-24 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 328 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného plynoucího z nájemní smlouvy ze dne 27. 6. 2019, jejímž předmětem je byt [číslo] nacházející se na adrese [obec a číslo] za měsíce prosinec 2011 až únor 2012, květen 2012, červenec 2012 a srpen 2012. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z nájemní smlouvy dne 27. 6. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu na nájem bytu [číslo] nacházející se na adrese [obec a číslo] na dobu určitou avšak nájem neskončil s ohledem na to, že žalovaný v užívání bytu pokračoval po dobu delší tří měsíců. Došlo tak ve smyslu § 2285 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) k fikci, že nájem byl znovu ujednán na tutéž dobu. Z evidenčního listu je prokázáno, že měsíční nájemné včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu za žalované období činilo 4 000 Kč. 4. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu, a dále bylo prokázáno, že žalovaný za výše uvedené období nezaplatil nájem a úhradu za služby, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyně požadovala nájemné ve výši sjednané v souladu se shora uvedeným ustanovením § 2201 o. z. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku v době její splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 519 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 067 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 328 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.