11 C 192/2022-26 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 54 972 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu [číslo] v domě na adrese [adresa žalované], včetně nedoplatku na službách ve výši 4 380 Kč za rok 2021. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z nájemní smlouvy dne 18. 5. 2020 má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu na nájem bytu [číslo] v domě na adrese [adresa žalované], že smlouva obsahuje ujednání o jejím opětovném obnovení, pokud pronajímatel v učené lhůtě před skončením nájemního období nesdělí písemně nájemci ukončení nájmu. Z Evidenčního listu má soud za prokázané, že nájemné od ledna 2022 činilo 7 509 Kč. Z výpisu konta za období od 5/ 2021 do 9/ 2022 má soud za prokázané, že nedoplatek na vyúčtování za služby v roce 2021 činil 4 380 Kč a splatný byl 30. 6. 2022. 4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu, a dále bylo prokázáno, že žalovaná za výše uvedené období nezaplatila nájem a úhradu za služby, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce požadoval nájemné ve výši sjednané v souladu se shora uvedeným ustanovením § 2201 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku v době její splatnosti, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 750 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 750 Kč.