11 C 50/2023-28 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 52 405 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 24. 11. 2018 ve 4:00 hodiny fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení], který je pojištěncem žalobkyně. Žalovaný byl uznán vinným z trestného činu ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 16. 3. 2022, č. j. 2 T 18/2021-532 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2022, č. j. 50 To 172/2022-582 byl žalovaný spolu s [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, za skutek, při němž mimo jiné poškozenému [jméno] [příjmení] úmyslně ublížili na zdraví, za což byl žalovaný odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců s podmíněným odkladem výkonu tohoto trestu na zkušební dobu v trvání 2 let a v rámci stanovené zkušební doby k povinnosti též k povinnosti uhradit dle svých sil škodu způsobenou trestným činem. Poškozená [příjmení] průmyslová zdravotní pojišťovna byla s celým svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Regresním účtem pojištěnce I. a II. byl doložen přehled provedených lékařských ošetření [jméno] [příjmení]. Výzvou k náhradě škody ze dne 18. 10. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného s [jméno] [příjmení] k úhradě částky 104 811 Kč představující vynaložené náklady na zdravotní služby poskytnuté v souvislosti se zraněním [jméno] [příjmení]. Žalovaný s [jméno] [příjmení] byl dále vyzván k úhradě i předžalobní výzvou ze dne 21. 12. 2022. Podle § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný zavinil vynaložení nákladů na léčení výše uvedeného poškozeného a že tyto náklady ve shora uvedené výši uhradila žalobkyně, která je zdravotní pojišťovnou poškozeného. Ve smyslu výše uvedeného ustanovení má žalobkyně právo na náhradu těchto nákladů, protože žalovaný je způsobil svým protiprávním jednáním. Soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ani poté, co jej k tomu žalobkyně vyzvala a stanovila mu k tomu lhůtu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 829,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 405 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 610 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 950 Kč ve výši 1 879,50 Kč. Výrok III. je odůvodněn § 2 odst. 3 zákona č. 249/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého povinnost zaplatit poplatek, od které byla žalobkyně osvobozena, s ohledem na výsledek řízení, v němž byla žalobkyně plně úspěšná, přešla na žalovaného. Výše poplatku byla stanovena podle přílohy I zákona č. 249/1991 Sb., o soudních poplatcích.