11 C 71/2023-74 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 118 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 84 038 Kč ve výši 8,05 % ročně od 8. 7. 2017 do zaplacení a úrokem ve výši 72,56 % ročně z částky 70 000 Kč od 8. 7. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 233 352 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely 6. 4. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku splatit včetně sjednaných úroků, což však neučinila. 2. K návrhu žalobkyně soud usnesením Okresního soudu v Rokycanech ze dne 30. 6. 2023, č. j. 11 C 71/2023-55 rozhodl o částečném zpětvzetí žaloby a zastavení řízení tak, že řízení se co do částky ve výši 11 096,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 096 Kč ode dne 8. 7. 2017 do zaplacení, co do částky ve výši 34 002 Kč a co do úroku ve výši 63,77 % p. a., a to z částky 70 000 Kč od 8. 7. 2017 do zaplacení zastavuje podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu zpět. 3. Následně žalobkyně vzala podáním ze dne 12. 1. 2023 zpět žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II tohoto rozsudku. Soud proto tímto rozsudkem rozhodl o zastavení řízení v tomto rozsahu v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 6. 4. 2017, z Předsmluvního formuláře a z listiny nazvané Hodnocení klienta soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 70 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr 42 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 630 Kč, tedy celková splatná částka 194 460 Kč, výpůjční úroková sazba 102,46 % p. a., předpokládaná výše RPSN 102,46 % p. a. Z bodu 6 úvěrové smlouvy vyplývá, že ocitne-li se klient s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů v prodlení, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Z téhož ustanovení úvěrové smlouvy plyne i nárok poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů vůči klientovi, které vzniknou v souvislosti s jeho prodlením, tj. částka 200 Kč za každou splátku, se kterou se klient dostane do prodlení. Z dokladu o vyplacení úvěru doloženo, že dne 10. 4. 2017 bylo ve prospěch účtu [bankovní účet] vyplaceno 70 000 Kč. Z oznámení ze dne 6. 7. 2017 a dále z výzev k zaplacení ze dne 1. 6. 2017 a 3. 7. 2017 je zřejmé, že žalovaná byla informována žalobkyní o tom, že je v prodlení se splácením úvěru s upozorněním, že dojde k jeho zesplatnění. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. 6. Dle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 8. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku k nemožnému. 9. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně má právo na vrácení půjčené jistiny. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z., dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak přijetím peněžité hotovosti obohatila o částku 70 000 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud určil dle požadavku žalobkyně v žalobě. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 410 Kč, přičemž tato částka představuje 18,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,3 % a úspěchu žalované v rozsahu 40,7 %). Tyto náklady sestávají ze zbývající části zaplaceného soudního poplatku v částce 4 648 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 118 040 Kč sestávající z částky 5 860 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 640 Kč ve výši 5 174,40 Kč.