13 C 146/2023-16 — Okresní soud v Rokycanech

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 8 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 6. 2019 mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 10. 1. 2019 částku ve výši 8 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu doložit. Žalobkyně tak požaduje úhradu žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně, která byla žalované odeslána dne 3. 3. 2020. Žalované ani poté neuhradila žalobkyni ničeho. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. V předmětné věci žalobkyně nedoložila smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, nicméně z výpisu z bankovního účtu bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně, ani žalobkyni, na kterou pohledávka právního předchůdce žalobkyně na vrácení této částky přešla, nevrátila. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán právní důvod poskytnutí předmětné částky žalované, došlo tím k jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se tedy na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatila o 8 000 Kč. Jelikož pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2019 na žalobkyni, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. 10. Soud proto v souladu s § 2993 o. z. uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jdoucího od 11. 3. 2020 do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně všech nákladů a sankcí, k jejichž úhradě však žalobkyni nesvědčil právní důvod) dopisem ze dne 3. 3. 2020, který byl odeslán téhož dne. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. V dopise byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta tří dnů od jeho doručení, žalovaná tak byla povinna vydat bezdůvodné obohacení nejpozději dne 9. 3. 2002. Protože však žalovaná svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení, přičemž žalobkyně požadovala úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny až ode dne 11. 3. 2020, na což má právo. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (představující převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 3 úkonů právní služby a také z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 189 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).