13 C 164/2023-32 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 67 307,96 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že v období od [anonymizováno] do [datum] byla ve [anonymizováno] nemocnici [obec] žalovanému poskytnuta [anonymizováno] péče. Jelikož žalovaný nebyl [anonymizováno] pojištěn, je povinen poskytnutou péči uhradit z vlastních prostředků, o čemž byl informován a s čímž souhlasil, přičemž podepsal [anonymizováno] o ošetření nepojištěného [anonymizováno] v rámci [anonymizováno] [obec]. Za poskytnutou zdravotní péči byla žalovanému vystavena faktura [číslo] na částku 67 307,96 Kč se splatností 11. 9. 2020, jež žalovaný převzal a stvrdil svým podpisem. Jelikož žalovaný fakturu neuhradil, byla mu dne 26. 7. 2022 zaslána upomínka s výzvou k plnění. Žalovaný však z dlužné částky nic neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Z hlášení o ošetření nepojištěného pacienta v rámci FN [obec] bylo zjištěno, že žalobce poskytoval žalovanému ve dnech 9. 8. do 12. 8. 2020 zdravotní péči, kterou se žalovaný zavázal uhradit jako samoplátce, což stvrdil svým podpisem. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila z průkazu totožnosti č. BJ1121506. Z ověření platnosti pojištění bylo zjištěno, že žalovaný ke dni poskytnutí zdravotní péče nebyl pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. Fakturou – daňovým dokladem ze dne 12. 8. 2020 [číslo] byla žalovanému za poskytnutou péči vyúčtována částka 67 307,96 Kč splatná dne 11. 9. 2020. K úhradě dlužné částky byl žalovaný pak vyzván upomínkou ze dne 26. 7. 2022, jež mu byla odeslána na uvedenou kontaktní adresu. 5. Podle § 2636 odst. 1 obč. zák., smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. 6. Podle § 2636 odst. 1 obč. zák., příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 7. Podle § 41 zákona č. 372/2011 Sb., o [anonymizováno] službách, podle kterého je [anonymizováno] při poskytování [anonymizováno] služeb povinen mj. uhradit poskytovateli cenu poskytnutých [anonymizováno] služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou. Žalovaný nebyl ke dni poskytnutí [anonymizováno] péče [anonymizováno] pojištěn, a proto je povinen poskytnutou péči uhradit z vlastních prostředků. Poskytnutím služby tak došlo k uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou, jejímž předmětem bylo poskytnutí [anonymizováno] péče, přičemž k úhradě je z důvodu absence jeho pojištění povinen žalovaný (§ 41 zákona č. 372/2011 Sb.). Žalovaný však tuto svoji povinnost nesplnil, jelikož v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný svůj dluh zaplatil, s tím, že i samotný nárok se žalovanému nepodařilo zpochybnit. Za všech shora uvedených skutečností soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a stanovil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení stanoveným podle § 1970 obč. zák. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 966 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 366 Kč a z paušální náhrady výdajů stanovené dle ust. § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 300 Kč za každý ze dvou úkonů (návrh ve věci samé, předžalobní výzva). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla rovněž určena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř.