13 C 203/2023-25 — Okresní soud v Rokycanech

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 866 Kč z titulu nákladů za imunochemické vyšetření odebraného materiálu žalovaného. Náklady na provedení odborného lékařského vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu a toxikologického vyšetření biologického materiálu jsou 469,20 Kč za odborné lékařské vyšetření a 1 397,09 Kč za toxikologické vyšetření biologického materiálu. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: z úředního záznamu žalobkyně ze dne 30. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl 30. 1. 2023 podroben silniční kontrole, kde se dobrovolně podrobil orientačnímu testu na přítomnost [příjmení] ve slinách s pozitivním výsledkem, dechová zkouška byla s negativním výsledkem. Žalovaný se dále dobrovolně podrobil lékařskému vyšetření v rokycanské nemocnici. Z chemicko-toxikologického vyšetření moče žalovaného laboratoří FN [obec] soudu doloženo, že žalovanému byly v moči zachyceny amfetaminové deriváty a kanabinoidy. Z daňového dokladu vystaveného [právnická osoba] s datem splatnosti 20. 3. 2023 zjištěno, že žalobkyně byla vyzvána k úhradě 469,20 Kč a daňovým dokladem Fakultní nemocnice [obec] se splatností 25. 3. 2023 k úhradě 1 397,09 Kč. Výpisem z účtu žalobkyně prokázala, že účtované částky uhradila. Stejně tak i předloženými výzvami, že žalovaného k úhradě závazku vyzývala. 5. Podle ustanovení § 21 odst. 1, odst. 2 a odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. 8. Jelikož žalobkyně je osvobozena od placení soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přešla tato poplatková povinnost na žalovaného podle § 2 odst. 3 stejného právního předpisu. Výše poplatku byla stanovena dle položky 1 písm. a) sazebníku poplatků.