13 C 215/2023-12 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 1. 2023 mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. [právnická osoba] jakožto původní věřitel poskytla žalovanému dne 23. 9. 2020 částku ve výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu doložit. Žalobkyně tak požaduje úhradu žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně, která byla žalovanému odeslána dne 8. 2. 2023. Žalovaný ani poté neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny do vlastních rukou, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V předmětné věci žalobkyně nedoložila smlouvu uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovaným, nicméně z výpisu z bankovního účtu bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně, ani žalobkyni, na kterou pohledávka původního věřitele na vrácení této částky přešla, nevrátil. 4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán právní důvod poskytnutí předmětné částky žalovanému, došlo tím k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele. Žalovaný se tedy na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatil o 20 000 Kč. Jelikož pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 na společnost [právnická osoba], která tuto pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 na žalobkyni, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. 9. Soud proto v souladu s § 2993 o. z. uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jdoucího od 19. 2. 2023 do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz dopisem zaslaným žalovanému dne 8. 2. 2023. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Protože však žalovaný svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení, přičemž žalobkyně požadovala úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny až ode dne 19. 2. 2023, na což má právo. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (představující převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 3 úkonů právní služby a také z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 252 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).