13 C 278/2023-20 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 10. 4. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit částku v celkové výši 14 185 Kč, která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peníze ve výši 7 651 Kč, s úrokovou sazbou 25,5 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a nákladů za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 474 Kč. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 52 týdenních splátek po 562 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti, nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední příslušnou splátku uhradil dne 22. 11. 2021. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila na dlužné jistině 11 666,89 Kč a na dlužném poplatku 8 318,11 Kč. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o půjčce byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným bez příslušenství částku 32 697,01 Kč. Za období od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný celkem částku ve výši 9 200 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] zaplacení částky ve výši 19 985 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 666,89 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 318,11 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 118,87 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 046,78 Kč, úroků ve výši 25,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 666,89 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 666,89 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně podanou žalobu dále odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 3. 1. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit částku v celkové výši 31 607 Kč, která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peníze ve výši 15 000 Kč, s úrokovou sazbou 24,57 % ročně, částky za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 14 258 Kč a pojistného. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 18 měsíčních splátek po 3 423 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti, nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední příslušnou splátku uhradil dne 22. 11. 2021. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila na dlužné jistině 22 554,22 Kč a na dlužném poplatku 16 602,78 Kč. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o půjčce byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným bez příslušenství částku 62 678,59 Kč. Za období od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný celkem částku ve výši 22 450 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] zaplacení částky ve výši 39 157 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 22 554,22 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16 602,78 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 143,03 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 906,46 Kč, úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 554,22 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 554,22 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázaný následující skutkový stav: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena dne 10. 4. 2020 smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v částce 15 000 Kč, které se zavázal vrátit s úrokem ve výši 7 651 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 3 474 Kč, celkem tedy částku 29 185 Kč, v 52 týdenních splátkách po 562 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 3. 1. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v částce 30 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 31 607 Kč zahrnujícím úroky ve výši 15 000 Kč, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 14 285 Kč a pojistné, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 423 Kč. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávky byly postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný informována oznámením datovaným dne 16. 12. 2022, když toto mu bylo doručeno na základě podacího listu ze dne 13. 1. 2023. Žalovaný byla vyzván k zaplacení dlužných částek ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení předmětného oznámení. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 9. 3. 2023. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutými zápůjčkami uhradil částky 9 200 Kč a 22 450 Kč. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. 5. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru (smlouvu o zápůjčce) za neplatnou. Závěr o neplatnosti smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč uhradit dále částku 14 185 Kč a vedle poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč dále částku 31 607 Kč. Předmětné poplatky je sice ve smlouvě rozděleny na části (poplatek za úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso, zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a těžko by bez odpovídajícího úroku se žalovaným smlouvu uzavřel. Poplatky tak představují skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadované nároky zastírají další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryjí individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Soudu je z úřední činnosti známo, že např. výše poplatku za hotovostní inkaso splátek se odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru, a jen okrajově je zohledňován rovněž počet splátek, ačkoli právě náklady s jejich výběrem by měl tento poplatek krýt. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 94,6 %, resp. 105,4 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrno