13 C 35/2023-14 — Okresní soud v Rokycanech

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 6. 5. 2020 rámcovou smlouvu, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 11. 3. 2022 uzavřel žalovaný se žalobkyní [příjmení] [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně a podmínkami žalobkyně pro používání úvěru, bylo mu poskytnutí úvěru schváleno a dne 11. 3. 2022 vyplatila žalobkyně na běžný účet žalovaného uvedenou částku v plné výši. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného s kladným výsledkem. Žalovaný se zavázal hradit měsíčně pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 916 Kč sestávající ze splátky jistiny a smluvního úroku ve výši 17,4 % ročně, a to vždy k 14. dni měsíce počínaje dnem 14. 4. 2022 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 14. 3. 2023. Dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě si žalovaný změnil výši splátky na 151 Kč. Žalovaný hradil splátky úvěru od 12. 3. 2022 do 14. 6. 2022, dne 12. 3. 2022 provedl žalovaný mimořádnou splátku úvěru ve výši 1 500 Kč. Počínaje splátkou ke dni 14. 7. 2022 nebyly splátky úvěru žalovaným hrazeny. Jelikož žalovaný porušil závažným způsobem smluvní povinnosti, přistoupila žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními dne 13. 9. 2022 k zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala. Ke dni zesplatnění se dlužná částka skládala z nesplacené jistiny ve výši 8 431,86 Kč a nesplaceného smluvního úroku z úvěru ve výši 364,52 Kč za období od 14. 6. 2022 do 12. 9. 2022. Od 13. 10. 2022 požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % ročně. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, avšak na tuto výzvu nijak nereagoval a svůj dluh neuhradil. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně až od 23. 9. 2022, neboť dle interních pravidel poskytla žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Zhodnocením předložených listin dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Dne 6. 5. 2020 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva, na základě které žalobkyně aktivovala žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě dodatku [číslo] k rámcové smlouvě uzavřeného dne 11. 3. 2022 poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v souladu se smlouvou a podmínkami pro používání úvěru, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 17,4 % ročně. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila ke dni 13. 9. 2022 k zesplatnění celého úvěru, o čemž žalovaného informovala a poskytla mu dodatečnou lhůtu k zaplacení. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho nezaplatil. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu před podáním žaloby. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“) ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy. 7. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy. 9. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl na základě výše uvedených zjištění k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 obč. zák., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč za smluvní úrok ve výši 17,4 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu s úroky za podmínek sjednaných v dodatku [číslo] k rámcové smlouvě (smlouva o úvěru), v obchodních podmínkách a v podmínkách pro používání úvěru, a to ve splátkách podle podmínek úvěrové smlouvy a dodatku [číslo] k rámcové smlouvě. Žalovaný této povinnosti nedostál a dostal se tak do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni 13. 9. 2022 zesplatnila. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny, nesplaceného smluvního úroku do zesplatnění úvěru, jakož i smluvního úroku za období ode dne zesplatnění úvěru až do zaplacení. 11. Jelikož se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, přičemž žalovaný nevyvrátil její tvrzení, že svůj dluh z citované smlouvy o úvěru dosud neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení až od 23. 9. 2022, tj. až po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění poskytnuté žalovanému ve výzvě k plnění, na což má právo. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v uvedené výši. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.