13 C 40/2023-19 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila jednak tím, že uzavřela se žalovaným dne 15. 2. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 68 490 Kč za sjednaný úrok ve výši 13,9 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr splátkami sjednanými ve smlouvě. Žalovaný svou povinnost řádně a včas splácet čerpaný úvěr nesplnil, žalobkyně proto úvěr v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami ke dni 28. 9. 2022 zesplatnila. Žalovaný byl o zesplatnění úvěru informován a současně byl vyzván k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Žalobu dále odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet] a umožnila mu čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek sjednaných smlouvou o povoleném debetu či dodatkem ke smlouvě ze dne 11. 9. 2020. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač k tomu byl povinen a žalobkyní vyzván, v důsledku čehož žalobkyně od smlouvy o bankovních službách odstoupila a běžný bankovní účet žalovaného ke dni 27. 4. 2022 zrušila. Žalobkyně vyrovnala debetní zůstatek žalovaného a dlužnou částku nadále vede na zvláštním účtu pohledávek. Žalobkyně je na základě všeobecných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o bankovních službách, oprávněna úročit nepovolený debet jak smluvním úrokem z nepovoleného debetu, tak i úrokem z prodlení. Žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužných částek, žalovaný však přesto na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 15. 2. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly mimo jiné Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 68 490 Kč s čerpáním do 23. 2. 2021. Doba trvání úvěru byla stanovena na 48 měsíců se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 13,9 % ročně, výší RPSN 16,59 %, s tím, že se žalovaný zavázal hradit žalobkyni měsíční (anutiní) splátky ve výši 1 898 Kč vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce (důkaz: Smlouva o úvěru ze dne 15. 2. 2021, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, Všeobecné obchodní podmínky, Sazebník poplatků). Žalovaný sjednaný úvěr čerpal dne 15. 2. 2021 (důkaz: Výpis z bankovního účtu žalovaného). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, v důsledku čehož jej žalobkyně vyzvala k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze smlouvy ve lhůtě nejpozději do 28. 9. 2022 (důkaz: Historický výpis úvěru, Výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 8. 2022 včetně dodejky). Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a žalobkyně tak úvěr ke dni 28. 9. 2022 zesplatnila. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení pohledávky ve výši 71 746,74 Kč, která zahrnuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 58 123,42 Kč a úvěrové poplatky ve výši 5 082,97 Kč, a to spolu s kapitalizovaným zápůjčním úrokem ve výši 7 029,88 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 510,47 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 2. 2018 uzavřena smlouva o bankovních službách, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník poplatků (důkaz: Smlouva o bankovních službách ze dne 2. 2. 2018, Všeobecné obchodní podmínky, Oznámení o úrokových sazbách, Sazebník poplatků). Na základě předmětné smlouvy vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet] a umožnila mu čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu (důkaz: Smlouva o povoleném debetu ze dne 11. 9. 2020). Jelikož žalovaný přečerpal prostředky na svém běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, odstoupila žalobkyně od smlouvy o bankovních službách a účet žalovanému ke dni 27. 4. 2022 zrušila (důkaz: Odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v [právnická osoba] ze dne 4. 4. 2022, Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 27. 4. 2022). Žalobkyně vyrovnala debetní zůstatek žalovaného a dlužnou částku převedla na zvláštní účet pohledávek, který úročila smluvním úrokem z nepovoleného debetu a úrokem z prodlení (důkaz: Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 27. 4. 2022, Všeobecné obchodní podmínky). Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení pohledávky ve výši 2 933,23 Kč, která zahrnuje nesplacenou jistinu ve výši 2 606,01 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 164,87 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 162,35 Kč (důkaz: Historický výpis zvláštního účtu pohledávek). Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své právní zástupkyně k zaplacení dlužných částek před podáním žaloby (důkaz: Předžalobní upomínky ze dne 20. 10. 2022 včetně potvrzení o podání). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětných smluv. 6. Podle ustanovení § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy. Podle ustanovení § 1969 obč. zák. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. S poukazem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena jednak smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal uhradit řádně a včas ve smluvených splátkách, jednak smlouva o bankovních službách, na základě které žalobkyně vedla žalovanému běžný účet, jakož i smlouva o povoleném debetu, na základě které žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu. Žalovaný však svým povinnostem řádně nedostál, a proto došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění úvěru a rovněž ke zrušení běžného účtu žalovaného a vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na tomto účtu ze strany žalobkyně. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na své dluhy vůči žalobkyni zaplatil něčeho nad rámec jejích tvrzení. Žalovaný tyto nároky žalobkyně ani nijak nezpochybnil. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutých plnění ze strany žalovaného a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedených částek je důvodný. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou pohledávek žalobkyně vyplývajících z uzavřených smluv, přiznal soud žalobkyni také příslušenství pohledávek spočívající v úrocích z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni byl též přiznán smluvní úrok ve výši 13,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru, když tato výše byla sjednána účastníky v předmětné smlouvě o úvěru, jakož i smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny nepovoleného debetu, když tuto výši smluvního úroku požadovala žalobkyně přesto, že byla na základě všeobecných obchodních podmínek smlouvy o bankovních službách oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvních úroků z nepovoleného debetu ve výši 25 % ročně. Soud tedy rozhodl tak, že podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 17 298,20 Kč Tyto náklady ses