13 C 50/2023-28 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 24 032 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 8. 4. 2022 úvěrovou smlouvu, v rámci které mu byl následně poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. K čerpání úvěru žalovaným došlo dne 8. 4. 2022. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni celou dlužnou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč ve lhůtě do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Mezi žalobkyní a žalobcem byly sjednány další poplatky za volitelné služby, a to poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč a poplatek za prodloužení splatnosti úvěru ve výši 1 980 Kč. Žalovaný své povinnosti splatit žalobkyni poskytnutý úvěr včetně poplatků řádně a včas nesplnil, neboť uhradil žalobkyni toliko dne 9. 5. 2022 třikrát 1 Kč. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku v celkové výši 24 032 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 19 997 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku v celkové výši 198 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 98 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 1 980 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč a smluvních pokut v celkové výši 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě žalobkyní předložených listin a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 4. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut za poplatek ve výši 660 Kč. Ze sazebníku poplatků soud zjistil výši poplatků za volitelné služby v rámci poskytnutého úvěru. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 9. 9. 2022 včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 obč. zák. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit spolu se sjednanými poplatky. Zatímco žalobkyně řádně poskytla žalovanému peněžní prostředky a splnila tak svou povinnost plynoucí jí z uzavřené smlouvy o úvěru, tak žalovaný své povinnosti splatit čerpaný úvěr spolu s poplatky řádně a včas nedostál. Přitom žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil a v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by na svůj dluh zaplatil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně či že by žalovaná pohledávka zanikla jinak. Výši sjednané smluvní pokuty považoval soud za přiměřenou a odpovídající spotřebitelské ochraně proti nepřiměřeným smluvním ujednáním. Soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni podle ustanovení § 1970 obč. zák. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 414 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 962 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 032 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.