5 C 150/2023-36 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] se žalovaným dne 2. 7. 2009 uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru, s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Žalovaný překročil úvěrový limit, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila kde dni 10. 5. 2022. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 7 879,24 Kč a poplatku ve výši 1 800 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Výše uvedenou smlouvou o úvěru je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela platnou smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěrový limit, který žalovaný překročil. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2022, o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením. Podle § 497 zákona č. 513/1991Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že nesplatil dluh v části rovnající se žalované částce, proto soud žalobě vyhověl. Úroková sazba i poplatky jsou sjednány přímo ve smlouvě podepsané oběma smluvními stranami. Proto soud žalobě vyhověl, včetně požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené v nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, např. ve věci 5 C 303/2022 nebo 5 C 167/2023) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 699,24 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.